Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Výstava "Outsider Art - cesty k životu" v galerii Millennium (Praha)

Dne 20. 9. 2012 se konala vernisáž výstavy "Outsider Art - cesty k životu" v pražské galerii Millennium - Tržiště 5/370, kousek od Malostranského náměstí. Přišlo velmi mnoho lidí. Hlavní projev na vernisáži přednesl MUDr. Martin Jarolímek. Projev byl velmi dojemný a lidé se zájmem naslouchali. Pak následovala hudební vložka - skladba na kytaru. Krátký projev přednesl i majitel galerie. Vernisáž i výstava se velmi vydařily a osobně doporučuji výstavu navšívit - koná se do 7. 10. 2012.

Výstava

Výstava

Outsider art – tři osudy
Obrazy tří českých výtvarníků, kteří vytvářejí výjimečné umění, aniž by znali jeho jméno
Iveta Horváthová, Silvie Vurcfeldová, Boris Škil

Výstava je otevřena od 21.9. do 7.10. 2012
Denně mimo pondělí od 12 do 18 hodin

Pořádá Občanské sdružení Rain Man ve spolupráci s Galerií Millennium,
na pomoc lidem s duševním onemocněním

Autor námětu: MUDr. Martin Jarolímek
Partner: Nadace BONA

Galerie Millennium, Tržiště 5/370, Praha 1, 118 00, tel.:257 534 584


Outsider art – cesty k životu

Outsider art je novější pojmenování umělecké tvorby neškolených autorů, kteří žijí stranou hlavních proudů společenského dění a tvoří nikoliv pro slávu a pro peníze, ale z naléhavé vnitřní potřeby. Starší a poněkud užší označení Art Brut pro výtvarnou tvorbu pacientů psychiatrických léčeben jako první použil francouzský malíř Jean Dubuffet (1901 – 1985). Cenil si především autentičnosti a opravdovosti tvorby, která se řídila pouze naléhavostí vnitřní vize, bez ohledu na vládnoucí trendy a styly.

Do škatulky outsider art řadí teoretici umění a kurátoři výstav nezávislé a rebelující autory, kteří nejsou zatíženi žádnou uměleckou školou a k vlastní téměř tajné tvorbě je vede jejich mimořádný osud. Kromě psychiatrických pacientů mezi ně patří různí excentrici, vyděděnci (například vězni) a životní ztroskotanci. Často tvoří z materiálů, které najdou doslova na ulici. Nemívají malířské stojany a plátna, používají noviny, školní sešity a klidně i plechovky nebo toaletní papír.Vymykají se běžným společenským i uměleckým konvencím a vytvářejí si svůj svět podle vlastního vnitřního řádu a často záhadné logiky.

U mnoha autorů se jejich díla objevila až po jejich smrti. Nedávno jsem navštívil museum Art Brut v Lausanne a viděl jsem tam nádherné sochy, o jejichž existenci během autorova života neměl nikdo ani tušení. Na uzavřeném území, kam nikdo jiný neměl přístup, vytvořil asi 500 špičkových soch. Nikomu je nechtěl ukazovat, tvořil si pro sebe. O jejich existenci se okolní svět dozvěděl, až když umřel a přišli exekutoři. Nestál o publikum, tvořil z vnitřního přetlaku a dával viditelný výraz svému duševnímu stavu.

Ne vždycky najde šílenství pozitivní podobu v umělecké tvorbě ať výtvarné, literární, hudební nebo dramatické. Vnitřní přetlak a potřeba sebevyjádření se mohou projevovat i jinak. Minulý měsíc jeden můj pacient rozmontoval laciný nábytek, který mu dali rodiče a vyhodil ho ze třetího patra i s jízdním kolem za třicet tisíc. Také měl v sobě přetlak a také šlo o nějaké vyjádření, kterým dával rodičům něco najevo.

Mnoho lidí začne během duševního onemocnění kouřit marihuanu, aby alespoň na nějaký čas snížili napětí ve svém nitru. Umělecká tvorba je z tohoto pohledu nejbezpečnější forma, jak dát něco najevo, jak se uvolnit, jak se vyjádřit.

Lidé trpící schizofrenií často malují sebe. Jako by se hledali. Samozřejmě jejich duševní stav se do tohoto procesu musí promítat. Jedna z mých pacientek přemalovala plátno podle toho, jak se měnil její duševní stav, třeba padesátkrát, takže některé její obrazy jsou centimetr tlusté. Nejtypičtějším prvkem na obrazech, které vytvořili lidé trpící psychotickým onemocněním, jsou oči. Vyjadřují pocit všichni se na mě dívají. Spousta mnohdy i nenápadných, skrytých očí na obrazu svědčí o vztahovačnosti, paranoidních stavech. Charakteristická je odvaha s jakou se lidé tvořící pod vlivem duševního onemocnění odchylují od zavedených schémat, třeba proporcí lidské postavy. I v tom bývá viditelný schizofrenní obsah. Někdy je to zřejmé na první pohled, například když autor namaluje rozpůlenou hlavu. Jednu polovinu tvoří hezká tvář, druhá polovina má temný šílený výraz. Ani takové jednoznačné obrazy však nevznikají na základě kalkulu, vynořují se spontánně, téměř automaticky a vypovídají o realitě v duši člověka.

Výtvarné umění otevírá myslím nejnázornější cestu do světa duševní nemoci, který je pro zdravé lidi jinak velmi obtížně pochopitelný. Zviditelňuje věci, které všichni někdy zažíváme ve snech, ale většina z nás se jich bojí a nechce s nimi mít nic společného. Možná také proto společnost zavírá šílence na kopec do blázince. Je to starý obranný mechanismus – vy k nám nepatříte. A výtvarné umění má šanci ukázat, že duševně nemocní lidé k nám patří, že základní stavební kameny naší psychiky jsou stejné, jenom se někdy vlivem onemocnění sestaví do trochu jiné mozaiky.

Před pár dny ke mně přišel Marek. Po lécích váží 150 kilo a vlastně nic nechce. Napadlo mě, abych se ho zeptal, jestli v dětství kreslil. Celý se rozzářil a začal popisovat, jak kreslil komiksy a strašně ho to bavilo. Domluvili jsme se, že příště přinese nějaký nový komiks.

Znám mnoho pacientů, kteří s pomocí arteterapie začali zaplňovat poušť svého života lidmi a barvami. V optimálním případě se totéž může odehrát i v jejich životě.

MUDr. Martin Jarolímek


Outsider Art – první výstava a budoucí galerie

Uspořádání výstavy tří současných českých umělců, které jejich tvorba a životní osudy řadí mezi autory Outsider art, má být prvním krokem k založení pražské Galerie Outsider art. Cílem galerie bude shromažďování, dokumentování a propagace děl neškolených výtvarníků, především lidí s vážným duševním onemocněním, ale také dalších „outsiderů“ odsunutých na okraj společnosti.

Galerie Outsider art chce aktivně vyhledávat současné umělce, kteří z různých důvodů žijí v sociální izolaci a nemohou vystavovat, protože na to nemají sílu ani peníze. Podpořte, prosím, svou účastí na výstavě myšlenku založení galerie, která by dala prostor a šanci stovkám dosud zcela opomíjených autorů.

MUDr. Martin Jarolímek
Občanské sdružení Rain Man,
na pomoc lidem s duševním onemocněním

autor reportáže z výstavy: Blanka Jakubčíková

MUDr. Martin Jarolímek

narozen 1955 v Praze

Psychiatr, vystudoval medicínu na 1. LF UK, zakladatel a hlavní lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov, kde se věnuje především léčbě schizofrenie. Hájí zájmy duševně nemocných a jejich rodin. Je zakladatelem a prezidentem České asociace pro psychické zdraví. Stál u zrodu dalších pacientských a rodičovských organizací (Sympathea, Fokus, Green Doors, Baobab) a iniciativ k transformaci systému psychiatrické péče v ČR.

Art Brut pohledy

Výtvarným projevům lidí s psychickým onemocněním věnují pozornost různí specialisté – teoretici umění, galeristé, psychiatři a psychologové, publicisté i další (školení) umělci. Také mnozí autoři děl zařazovaných k art brut o své tvorbě přemýšlejí a skrze ni hledají cestu k sobě i k okolnímu světu. V podrubrice Pohledy najdete rozhovory s autory publikovaných obrazů a kreseb i zamyšlení nad art brut od dalších lidí, kteří k tomuto druhu umění mají co říct.

Naši partneři:

Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |