Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

O rodiče se musím postarat

22. 6. 2017 Luboš Hora

Mám už hodně staré rodiče. Mamince bylo posledního května letošního roku 79 let, tátovi je dokonce o 3 roky víc. Oba mají vzhledem ke svému již pokročilému věku pochopitelné zdravotní problémy. Maminka má už řadu let problémy s koleny-artrózu, když dokonce v jednom z nich má voperovanou endoprotézu. V poslední době se u ní přidal další zdravotní problém s karpálním nervem. 30. května nusela dokonce na ambulantní operační zákrok. A to už se druhou rukou. Tedy už nejen kolena , ale ted i necitlivost a bolesti v prstech u obou rukou. Na operaci jsem ji doprovázel osobně. Ta sice proběhla bez problémů,ale potíž byla v tom,že ruku nemohla zhruba tři týdny vůbec zatěžovat a to třeba ani vařením, nebo mytím nádobí a dokonce ani uklízením. O nějakých nákupech ani nemluvě. Otec má zase již několik let Alzheimerovu chorobu a v domácnosti je zcela nepoužitelný. Nedokáže si třeba ani uvařit čaj,nebo namazat chleba. Řada byla tedy na mě. Po dobu matčina léčení operovaného karpálu, byla tedy řada na mě. Copak nákupy, ty už zajišťuji rodičům delší dobu.

celý článek

Životní sen se mi splnil ve třiapadesáti letech

22. 6. 2017 Luboš Hora

V mládí jsem vystřídal řadu profesí. Od vychovatele na učilišti, přes některé dělnické profese, pracoval jsem jako sanitář na interně a končil jako učitel. Ve třiceti letech jsem dostal plný invalidní důchod a po několikaleté pauze jsem při něm začal pracovat jako novinář. Nejprve jako externista v různých listech, regionálních, ale i celostátních, a nakonec i na řádnou pracovní smlouvu. Této práci se věnuji již téměř 20 let. Za tu dobu jsem napsal ne tisíce, ale spíš desetitisíce článků. A jsem s tímto zaměstnáním maximálně spokojen, zejména proto, že se jedná o zaměstnání svobodné.

celý článek

Úskalí vykládání z karet

14. 6. 2017 Kateřina Málková

Dnes jsem si naposledy vykládala z karet. Věštila jsem si, co si o mně myslí kočka a vyšla mi smrt. Navíc je dnes třináctého a ta kočka je černá. Je sice mnoho scénářů, jak to ta kočka nebo ty karty mohly myslet, ale můj šílený mozek je gurmán a vždy si labužnicky vybere tu nejhorší. Takže tady teď sedím v pokojíčku a trnu,v přestávkách mezi trnutím se rozhlížím, nezjevuje-li se někde srpek kosy. Píšu v rychlosti tento článek, abych se alespoň stihla dostat mezi nominované na Darwinovu cenu za nejlepší smrt. Samozřejmě mi hned naskakují další a další pověry související s kartami, smrtí a kočkami. Slyšela jsem kdysi, že si jedna paní nechala předpovědět datum smrti, celý život se pak třásla, a když ten den přišel, skočila z okna. O kočkách jsem zase slyšela, že mají jakýsi šestý smysl a telepatické schopnosti a tudíž jsem teď přesvědčená, že kočka dobře ví, co mě čeká a je to stejně nevyvratitelné jako Bůh. Kromě toho mám další argument potvrzující pravdivost tvrzení o šestém smyslu koček, kromě jedna paní povídala, a to je koččino radostné mňoukání slyšitelné již od vchodových dveří do bytovky, když se vracím domů. Jednou, dle slov mé sestry, dokonce mňoukala nachystaná u dveří, když nikdo nikde, tak se sestra podívala z okna a viděla přijíždět náš červený Roomster se mnou a tátou uvnitř.

celý článek

Zážitky s kostivalovou mastí

27. 5. 2017 Kateřina Málková

Nedávno jsme s kamarádem probírali tělesné potíže spojené s prací na počítači. Poradil mi, jak si mám protahovat ruce, střídat levou a pravou při obsluhování touchpadu a kromě toho se zmínil o kostivalové masti. Říkal: „Nechápu, proč lidé používají na bolesti svalů a šlach ibalginovou mast, když kostival zároveň uleví od bolesti a zároveň léčí.“ Po cestě domů jsem se tedy hned stavila v lékárně a za sedmdesát korun si ji koupila. Skončila zapomenutá v lékárničce, ale ne nadlouho. Jednou večer mě od úzkosti strašně bolely záda a hlavou mi probleskla myšlenka, že kdosi mluvil o jakési masti, která zároveň uleví od bolesti a zároveň léčí.

celý článek

Seriál o fobiích 4 díl-Nespavost

21. 5. 2017 Luboš Hora

Moje silné fobické stavy jsou mimo jiné též spojeny s nespavostí. Zažil jsem i stavy, kdy jsem vůbec nespal i celé tři noci po sobě. Poté jsem byl ale zcela vyčerpaný, samozřejmě fyzicky, ale hlavně psychicky. Jsou to těžké noci, když nemůžete vůbec usnout a depresivní myšlenky se vám přitom honí v hlavě jedna za druhou. Když pak třeba v noci slyším zvuk výtahu v domě, kde bydlím, fobie ještě zesílí. Vůbec si neuvědomím, že se třeba jen nějaký nájemník vrací z flámu, ale naopak si hned vsugeruji, že někdo jede ke mně do bytu.

celý článek

Nesmím se dát

21. 5. 2017 {data:autori:0:jmeno}

O tom jak může literatura pomáhat při psychických problémech jsem již jeden článek do rubriky blogu napsal. Přesto si nemohu neodpustit napsat ještě jeden krátký článek. Snad nebude vadit, když tentokrát zmíním, dnes často tolik kritizovanou literaturu sovětskou. Prvním dílem je Ostrovského ,,Jak se kalila ocel“. Jeho hlavní hrdina Pavka Korčagin/jedná se ovšem o jen zčásti upravený osud samotného autora/ je po fyzické stránce naprosto odepsaný člověk. Při až nadlidsky těžké práci při stavbě úzkokolejky a obnovování železniční dílny ve 20.letech minulého století ho náhle srazí těžká nevyléčitelná nemoc, jako následek starého zranění z občanské války i všech prožitých útrap. Nejprve ochrne na celé tělo a stane se bezmocným pacientem.

celý článek

Svého zubního lékaře bych nezměnil

19. 5. 2017 Luboš Hora

Již téměř 10 let je mým zubním lékařem MUDr. Marek Ullrych. Jsem s ním maximálně spokojen a za jiného zubaře bych ho nevyměnil, ikdyž bych takovou možnost asi měl. Na stejném zubním oddělení pracuje totiž jako zubní lékařka moje bývalá spolužačka z gymnázia a předpokládám, že by mě jako svého pacienta přijala. Není to tak dlouho, kdy jsem právě u ní zajistil náročné ošetření zubů i přijetí do evidence svému kamarádovi z mládí.

celý článek

Jak se u mě vytvořila imunita proti žihadlům

19. 5. 2017 Luboš Hora

Kdysi jsem v nějakém časopisu četl příběh o vojákovi, kterého uštkla zmije a na následky tohoto uštknutí přes veškerou snahu lékařů zemřel. Jedná se sice o extrémní případ. Zmijí uštknutí by nemělo zdravého člověka na životě ohrozit a to ani bez pomoci lékaře. Zmije obecná má sice téměř stejně prudký jed jako obávaní exotičtí hadi, ale má ho málo.

celý článek

Proč jezdím do Peer Klubu dvakrát týdně

19. 5. 2017 {data:autori:0:jmeno}

Jsem zaměstnancem zapsaného spolku Dobré místo z.s. a v rámci tohoto zaměstnavatele, který sídlí v Psychiatrické nemocnici Praha-Bohnice dělám též pomocného Peera ve zdejším Peer – Klubu. Toto pracovní zařazení mi maximálně vyhovuje. V Peer -Klubu se cítím opravdu dobře. Oficiálně pracuji jako pomocný Peer jen každé úterý odpoledne od 13 do 16 hodin, ale v tento den jezdím už na dopolední program klubu, který začíná v 10 hodin.

celý článek

Literatura u mě též ovlivňuje psychiku

19. 4. 2017 Luboš Hora

Už od dětství jsem byl vždy vášnivým čtenářem. Jen jsem se v první třídě základní školy naučil číst, začal jsem si čtení vyloženě užívat. To mi vydrželo po celý život. Dnes mám bez přehánění zhruba 2000knih. Do mě maličké garsonky se mi ani nevejdou a část jich musím mít u rodičů. Jako kluk jsem samozřejmě začínal s dobrodružnými knížkami, tzv. Mayovkami, nebo Verneovkami, Knihami Ernesta Thompsona Setona, Eduarda Štorcha a dalších. Jednoho spisovatele jsem si ale obvzláště oblíbil. Byl to jistý Jaroslav Foglar, který mě v dětství opravdově vychovával.Dodnes mám nejen úplně všechny jeho knížky, ale dokonce celé ročníky kdysi tolik oblíbených časopisů, jako byly Mladý Hlasatel, Junák a Vpřed. S panem Foglarem jsem kdysi osobně mluvil a některé jeho knížky mám od něj podepsané s věnováním.

celý článek
starší články

Blogujte na lidémezilidmi.cz!

Je to jednoduché, přihlašte se jako uživatel našeho portálu a v uživatelském menu si zvolte Založit blog.

Pak už pouze posílejte své příspěvky, které vám do jednoho dne autorizujeme

Prezentujte své práce

Naši partneři:

Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2017 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |