Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Udělala jsem si radost

2. 6. 2016 Iva Borak

Prohlásila kamarádka s úsměvem od ucha k uchu. Udělala jsem si radost, umyla jsem nám sprchový kout. V první chvíli mi nějak neseděla radost a nadšení, se kterým to bylo řečeno, s řečenými slovy. Vzápětí jsem se rozesmála. Její nálada byla nakažlivá.

celý článek

Bláznova zpověď

30. 5. 2016 Mirek Schee

Ve svých dvaceti čtyřech letech jsem si položil otázku, jestli se netvářím nepříjemně. Netrvalo to dlouho a dostal jsem se do začarovaného kruhu nenávisti. Předpokládal jsem, že mě lidé nenávidí, protože jsem se domníval, že se tvářím nenávistně. Zpočátku jsem se bil jako lev, abych se ze začarovaného kruhu dostal a usiloval jsem o bezpodmínečnou lásku. V hlavě jsem si opakoval myšlenky jako: „I když mě někdo nenávidí, tak já ho rád mít můžu, protože se mi spolupráce s ním jeví jako výhodná. Budu mu pak pomáhat, jeho vztah ke mně se zlepší a buď mi bude také pomáhat a nebo alespoň méně škodit.“ Tyto myšlenky se týkaly téměř každého cizího člověka, kterého jsem potkal a nikam to nevedlo.

celý článek

Jsem divná

21. 4. 2016 Iva Borak

Nekupuju si věci v akci, reklamy v mailu mažu bez otevření a letáky vyhazuju hned u schránky. Při reklamě u filmu odcházím do sprchy, na toaletu nebo na svačinku. Vyhýbám se supermarketům a na prodavačky v malých krámcích se usmívám. Nesleduji zprávy, neposlouchám politické debaty ani VIP drby. Informace hledám na internetu cíleně. Nechci hubnout do plavek, nekupuju si výživové doplňky ani vitamíny. Jím všechno, co mi chutná. Hodně ovoce, zeleniny a všeho, co roste venku. Mám ráda dobré víno, miluju čokoládu a jsem „kávový závislák“. Raději chodím pěšky než autem a hromadnou dopravou. Mám ráda procházky přírodou, ale obvykle ostatní zdržuju, protože se kochám. Já vím, jsem divná.

celý článek

Několik mých postřehů z biologie sportu

23. 3. 2016 Luboš Hora
Jsem náruživým sportovcem a některé sporty jsou mou velkou láskou. Na prvním místě je to jednoznačně fotbal. Při něm již dlouhá léta působím, byť někdy s kratšími přestávkami jako dobrovolný bezplatný trenér u mládeže. Jsem držitelem trenérské licence B, kterou jsem si udělal již před více než 10 lety na stadionu tehdejší prvoligové Marily Příbram . Studium této licence nespočívalo jen v trenérské metodice, ale i v psychologii a dokonce i biologii sportu. Ať biologie rozhodně není mým oborem a její studium mi dělalo ze všech tří výše uvedených oborů zdaleka největší potíže, nakonec jsem vše úspěšně zvládl a závěrečné zkoušky úspěšně absolvoval.
celý článek

Höschl v NÚDZu jako doma

9. 3. 2016 Tomáš Vaněk

Profesora Cyrila Höschla není třeba představovat. Často je dotazován na téma duševních nemocí. Je ředitelem Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ), kde se zkoumají a mimo jiné také léčí duševní nemoci. Jeho ústav se nezabývá pouze neurobiologickou problematikou, zkoumá se zde i sociální psychiatrie.

celý článek

Pohmožděná žebra nikomu nepřeji

2. 3. 2016 Luboš Hora

Již několikrát jsem měl v minulosti pohmožděná, respektive naražená žebra, a tak dobře vím, co to obnáší. Nebezpečné poranění to sice není, ale zato mimořádně bolestivé. Navíc, než žebra přestanou bolet, trvá to minimálně několik týdnů. V letošní únoru jsem si žebra narazil znovu a jsem z toho velmi nešťastný. Miluju sport a pohyb. Jsem také kvalifikovaným trenérem fotbalu u kladenské mládeže. A teď najednou pro silnou bolestivost při každém prudším pohybu nemohu dělat nic. Nejhorší na tom je, že s tím nemůžete nic dělat a nic urychlit. Musíte být v klidu - jedině tak žebra nebolí. Mažu si je sice několikrát denně speciálním gelem, který jsem si pořídil za nestydatou cenu téměř 200Kč, stahuji si je elastickým obinadlem, ale stav se zatím nelepší. Pokud jsem v klidu je to dobré, ale stačí třeba jen prudce vstát a pak někdy až vykřiknu, jak silně to v nich zabolí. V noci téměř nemohu spát. A to bude trvat ještě dlouho. Pohmožděná žebra jsou prostě malou katastrofou.

Luboš Hora-Kladno
celý článek

Kdo jsme?

21. 1. 2016 Eliška Marie Pražáková

Kdo jsme, že si osobujeme právo říkat, co je normální a co už ne? Kdo jsme, že tuto hranici zoufale vyhledáváme a překračujeme? Kdo jsme, že bez ní nedokážeme žít?

celý článek

Byla to bojovnice

16. 1. 2016 Iva Borak

Když jsem ji poznala, netušila jsem, že už je nemocná. Byla pro mě příjemnou optimistickou dámou, která se zajímá o zdravý způsob života. Umí život užívat a hodně se směje. Neustále něco plánovala, měla pro každého pochopení a dobré slovo.

celý článek

Zdravice pro rok 2016

4. 1. 2016 Monika Henčlová

Zdravím Vás v tom novém roce a jsem nadšená, že konečně sněží. Je to jaká si naděje. Třeba naděje, že se naplní vodou přehrada Orlík, naděje, že ve zdraví přežijeme ta letní horka, že lidé budou o krapínek rozumnější.

celý článek

Lež má krátké nohy

17. 12. 2015 Kateřina Málková

Co to je nerovnost mezi lidmi? Co to znamená, když je někdo méně než někdo druhý? Znamená to menší životní prostor, omezená práva, pocity ponížení, méněcennosti a nevíru v úspěch svého jednání vedoucí až k zoufalství. Je smutné, že právě to je osud, který čeká duševně nemocného, který se rozhodl udělat krok kupředu a začal se léčit. Po propuštění z léčebny se zdobí diagnózou a často i invalidním důchodem. Invalidní důchod je sice zásadní finančně, ale je bohužel jeden z hlavních tvůrců stigmatu duševně nemocného.

celý článek
starší články

Blogujte na lidémezilidmi.cz!

Je to jednoduché, přihlašte se jako uživatel našeho portálu a v uživatelském menu si zvolte Založit blog.

Pak už pouze posílejte své příspěvky, které vám do jednoho dne autorizujeme

Prezentujte své práce

Naši partneři:

Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2016 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |