Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Dívka a muž na zemi

29. 5. 2012

Bylo jaro, svítilo slunce, byla taková líná hezká sobota. Po chodníku kráčel mírně nahrbený muž a s jistou dávkou důstojnosti vedl na vodítku psa. Vedle něj hopsala asi sedmiletá dívenka a něco ustavičně povídala, chvílemi se obracela na muže, který rozvážně pokyvoval hlavou, a chvílemi na psa, který vděčně vrtěl ocasem. Její hlas zněl zvonivě a bezstarostně. Náhle muž upadl, dívka se na pár vteřin zarazila, přestala povídat a vyškubla bezmocnému muži z ruky vodítko, aby se pes neuškrtil. S vypětím všech sil poposunula hlavu muže zmítajícího se v křečích z obrubníku na trávník. Prozatím moc nevnímala pokřikování stavebních dělníků z protějšího chodníku. „Hele vole, tak brzo a už je vožralej!“ „Vykašli se na kreténa, pojď se starat o nás, holčičko!“ Některým výrazům by ani nerozuměla.

Za malou chvíli se muž zklidnil a snažil se posadit, dívenka mu pomáhala, jak dokázala. Začala na něj opět mluvit, muž se za chvíli zvedl, něco odpovídal, zmateně se rozhlížel a vydal se rovnou doprostřed frekventované ulice. Dívka vykřikla, popadla ho za ruku, táhla zpět a říkala: „Musíme jít domů.“ „Jo, ale ještě musíme zachránit námořníky,“ odpovídal muž stále ještě mimo čas a realitu. „Musíme jít domů,“ opakovala dívenka. Jednou rukou svírala pevně ruku muže a druhou vodítko se psem, který jakoby instinktivně vycítil krizi a poslušně kráčel dívce po boku. „Musíme jít domů," vytrvale opakovala dívenka a snažila se krokům muže dát ten správný směr. Její hlas zněl teď vystrašeně a nezvykle dospěle. Náhle byla nemilosrdně vhozena do světa velkých. Náhle byla ona ta nejdospělejší a nejzodpovědnější z trojice. Udělala všechno, co mohla, všechno, co doma odkoukala, ale už si zase chtěla hrát, už nechtěla být velká. Moc se těšila, až budou zase doma.

„Měla jsem strach,“ řekla dnes už dospívající slečna, „bála jsem se sprostých nadávek, bála jsem se, že mě neposlechne a ztratíme se. Ale nejvíc ze všeho jsem se styděla. Styděla jsem se za omezenost těch dělníků, za jejich bezohlednost a hloupost. Hrozně jsem se styděla.“

http://epilepsie.zdrave.cz

http://www.epilepsie.cz/pro-pacienty/rubrika/24-Prvni-pomoc-pri-zachvatu/index.htm

Iva Borak

Iva Borak

Jsem žena. Jsem realista. Vyrostla jsem vedle svého postiženého bratra. Žiju se svými téměř dospělými dětmi a mnoho let také s periodickou depresívní poruchou. Miluji slunce, čokoládu a lidi se smyslem pro humor. Nesnáším bezmoc, bezohlednost a předsudky. Koukám kolem sebe a používám vlastní hlavu

Poslední články autora

Osladím si ráno 16021x, 23.2.2012
Čekání na slunce 81014x, 18.3.2012
Reforma nebo deforma ? 4866x, 7.5.2012
Měla jsem zlý sen 2831x, 29.5.2012
Hudba, festivaly a bariéry 2602x, 15.8.2012
Deprese je zákeřná nemoc 2915x, 29.8.2012
To musíš zvládnout 2145x, 8.9.2012
Úklid vlastní hlavy 2172x, 8.9.2012
Pomoc! Nechci sKartu! 5540x, 25.9.2012
Tančím nejlíp, jak dokážu 2248x, 13.10.2012
Rovnováha vlastního já 2134x, 28.11.2012
Chodníky a čistý stůl 1890x, 10.12.2012
Přání a předsevzetí 1828x, 8.1.2013
Vánoce v ponožkách 1839x, 8.1.2013
Jsem neviditelná 2558x, 12.2.2013
Dotýkejme se 2091x, 6.3.2013
Zdravěji a pomalu 1898x, 26.6.2013
Supermarket nebo obchůdky? 1366x, 17.12.2013
Na hubnutí se musí jinak 1361x, 30.1.2014
Diskriminace slušnosti 1170x, 10.6.2014
Byla to bojovnice 991x, 16.1.2016
Jsem divná 882x, 21.4.2016
Udělala jsem si radost 768x, 2.6.2016

Komentáře

  • Eva

    vloženo 1.6.2012 18:48:34

    Docela těžce se mi čtou tvé řádky, připomíná mi to stálou realitu u nás doma , je mi líto, že na takto nemocné lidi se leckdo kouká jako na opilce, či na někoho, kdo se jen tak bezcílně motá a neví kudy kam. Jako máma takto nemocného syna vím, o čem píšeš, vím o čem píše Blanka-Rousice, vím, co prožívá máma, čekající na sanitku pro své dítě, byť už dospělé, nicméně pořád dítě. A pokud toto už dávno dospělé dítě je navíc mentálně postižené a neumí se bránit ani v jiných, pro nás zdravé běžných situacích, je to ještě horší.
    Já s tím žiju, já jsem máma, vím, že se se vším musím vyrovnat, ať chci nebo nechci. A taky vím, že dítě, které bezprostředně vyrůstá s takto nemocným člověkem těžce chápe vše kolem, je to pro něj nepochopitelné a zmatečné. Je možná hloupé dodat, že i toto má svá pozitiva. Ale já jsem optimista ( život mě takto vycvičil), a věřím, že z dítěte s takovými negativními zkušenostmi vyroste silný a procítěný člověk, člověk, který nepodlehne panice v životních nezdarech, člověk, který nebude myslet jen na sebe, ale pochopí i ty druhé, a hlavně v pravou chvíli je dokáže podržet, pomoci, byť jen radou, či pochopením jeho nesmírně svízelné situace. Takže ti Ivanko,držím palce a přeji hodně sil.

  • Blanka -Rousice

    vloženo 1.6.2012 11:37:05

    Při čtení tohoto článku se mi vybavila jen 14 dní stará příhoda. Bylo teplé letní odpoledne a svůj čas jsem právě trávila doma u PC. Najednou zazvonil telefon a jeho vyzvánění znělo opravdu naléhavě. Zmáčkla jsem příjem a uslyšela jsem vystrašený mužský hlas. Okamžitě přijeďte, vaše dcera má velký epilpeptický záchvat. Naštěstí to bylo jen kousek od domu. Vyrazila jsem tryskem na místo určení. Dceru jsem nalezla v křečích a v náručí kamaráda, který se ji snažil konejšit. Rychle jsem zavolal RZ. Přijela rychle, ale i těch pět minut čekání na záchranku bylo nekonečných.Jak jsem se tak rozhlížela kolem, viděla jsem udivené a leckdy spíše pohoršené obličeje lidí. Poznámka jednoho z nich mne bodla u srdce. "Hele koukej, říká tomu druhému, tak mladá a už je pěkně ožralá". Co jsem k tomu mohla dodat. Vlastně nic. Bylo mi z toho smutno. Místo pomoci a účasti, jen lhostejnost a hloupé řeči. Nepřeji nikomu, aby zažíval to, co jsem v té chvíli zažívala jako máma, v té chvíli zcela bezmocné a zhroucené dcery. Příhoda nakonec dopadla dobře. Lékaři poskytli nezbytnou pomoc a nakonec nás odvezli domů. Ale hořká pachuť zlých slov v mé mysli ještě dlouho doznívala.

  • petrpompa

    vloženo 30.5.2012 14:52:00

    Moc dobry

Přidat komentář...

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |