Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Dlouhodobá péče a svoboda

25. 8. 2014

Dne 13. srpna se v Praze uskutečnil seminář na téma Možnosti dlouhodobé a přímé péče - pozice ČR v EU. Semináře se jako posluchači zúčastnili ředitelé a sociální pracovníci různých organizací nabízejících dlouhodobou péči především pro seniory. Právě pro ně je důležité využívat zbytkových i mentálních dovedností seniorů.

Pro mě byla zajímavá informace, že seniory máme udržovat v jejich mentálním světě. Pokud senior mluví o své mamince a chce se vrátit k ní, určitě mu nezpůsobujeme šok zprávou, že jeho maminka je už spoustu let mrtvá. Jeho počínající stařecká demence totiž může stejné téma přinést i třikrát denně. Ale i pro zdravého člověka by bylo strašné slyšet špatnou zprávu třikrát denně. Co teprve nemocný a starý člověk. Proto je lepší se zeptat, jaká je jeho maminka a nechat ho povídat. Starý člověk dokázal za svůj život spoustu skvělých věcí a také díky němu jsme na světě my, další generace. Starý člověk má právo dožít svůj život důstojně a v klidu a naše generace má povinnost se o to postarat.

Velkým tématem semináře byla také dlouhodobá péče o nemocné děti a děti s postižením. Především jsme řešili rodiče a hlavně matky, které o tyto děti pečují. Rodiče jsou totiž v produktivním věku, ale kvůli péči o potomka nemohou vykonávat svoje zaměstnání. Svoji finanční situaci a také syndrom vyhoření řeší brigádami. Zkrátka špatně placenou prácí, ale hlavně mimo domov mezi jinými lidmi. Navíc ta práce musí být časově flexibilní.

Velmi podobné zkušenosti mám také já se svými asistenty. Není možné být dlouhodobě zavřený v mém světě, v mém bytě, v mém životě. Asistent mě může klidně milovat, ale pokud mu neumožním odejít třeba na krátkou dobu, jeho láska se záhy mění v nenávist. Ideální řešení vidím v tom mít více asistentů a svého miláčka nebo partnera pustit ven třeba vykonávat jinou, lépe placenou práci. Zlepšíme tím naši finanční situaci a já si zajišťuji delší život. Miláček zbavovaný svobody by mě totiž mohl jen tak omylem a fakt náhodou zlikvidovat. Navrhuji tedy dávat velký důraz na volnost všem lidem kolem OZP a také vymyslet jejich pracovní uplatnění podle vzdělání a profese.

Víte o nějakém zaměstnavateli, který umožňuje časovou flexibilitu svým zaměstnancům a našim asistentům?

Monika Henčlová

Monika Henčlová

Monika Henčlová žije s těžkou formou roztroušené sklerózy a je upoutaná na vozík a odkázaná na pomoc asistentů. Přesto život nevzdává a stále tvoří články nejen pro portál Lidemezilidmi.cz, ale i pro řadu dalších. Účastní se řady akcí a vyjadřuje se k situaci zdravotně postižených.

Poslední články autora

Bacha, přítel! 1551x, 5.12.2012
Vánoce přicházejí 1454x, 5.12.2012
Postřeh z INSPO 1409x, 20.3.2013
Buďte opatrní 1341x, 2.8.2013
Rehabilitace musí bolet 12905x, 20.5.2013
Vývoj v sociálním státě 1247x, 13.1.2014
Sbírka exotů 10867x, 3.2.2014
Skoro jarní procházka 1070x, 10.2.2014
Jazykové cvičení 12231x, 7.5.2014
Človíčci člověku 1066x, 19.5.2014
Rychle a zběsile 938x, 9.6.2014
Letní procházka 1045x, 6.8.2014
Zimní příběh 946x, 13.1.2015
Takové zklamání 1041x, 13.1.2015
A mám to 947x, 20.2.2015
Konec syslení 944x, 25.3.2015
Sexuální asistence 731x, 12.11.2015
Zdravice pro rok 2016 595x, 4.1.2016

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |