Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Literatura u mě též ovlivňuje psychiku

19. 4. 2017

Už od dětství jsem byl vždy vášnivým čtenářem. Jen jsem se v první třídě základní školy naučil číst, začal jsem si čtení vyloženě užívat. To mi vydrželo po celý život. Dnes mám bez přehánění zhruba 2000knih. Do mě maličké garsonky se mi ani nevejdou a část jich musím mít u rodičů. Jako kluk jsem samozřejmě začínal s dobrodružnými knížkami, tzv. Mayovkami, nebo Verneovkami, Knihami Ernesta Thompsona Setona, Eduarda Štorcha a dalších. Jednoho spisovatele jsem si ale obvzláště oblíbil. Byl to jistý Jaroslav Foglar, který mě v dětství opravdově vychovával.Dodnes mám nejen úplně všechny jeho knížky, ale dokonce celé ročníky kdysi tolik oblíbených časopisů, jako byly Mladý Hlasatel, Junák a Vpřed. S panem Foglarem jsem kdysi osobně mluvil a některé jeho knížky mám od něj podepsané s věnováním.

Dnes čtu samozřejmě jiné knihy. Propadl jsem romantikům. Mým nejoblíbenějším autorem je Karel Hynek Mácha. Ve třech silných svazcích mám zcela kompletní jeho dílo. Samozřejmě obdivuji krásně melodickou poezii jeho Máje. Celé dlouhé úryvky znám zpaměti. Ale Mácha nenapsal jen Máj. Nádherný jeho román Cikáni. Přečetl jsem ho jedním dechem. Soucítil jsem s hlavními hrdiny starým i mladým cikánem/ve skutečnosti ani jeden z nich nebyl pravý cikán/. Ale snad nejvíce mě uchvátil Máchův historický román Kat,který však žel bohužel nedokončil. Tento román mě tak zaujal, že když jsem kdysi dávno ještě v Beřkovicích čekal tři čtvrtě roku na důchod, pokusil jsem se o jeho napodobeninu. Dodnes ji mám doma v rukopise. Ale zamiloval jsem si i jiné romantiky. Především Viktora Huga. Tam jsem zase v jeho ,,Dělnících moře“ vysoce prožíval osud nešťastného Gillianta, V románu ,,Devadesát tři“ zase oba hlavní hrdiny Gauvaina a Cimordaina, O nešťastném Quasimodovi z Románu ,,Chrám matky boží v Paříži“ už ani nemluvě. Zamiloval jsem si ruského romantika Lermontova a především jeho nádherné melodické poemy ,,Démon“ a ,,Novic-Co napsat závěrem. Literatura nejen ovlivňuje silně moji psychiku, ale co je ještě důležitější,dokáže mě vychovávat.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 586x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 798x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 481x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 429x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 352x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 327x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 277x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 287x, 19.4.2017
Kouření z jiného pohledu 237x, 11.7.2017
Musím vydržet 233x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 125x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 130x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 151x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 154x, 2.8.2017
Zubní protézy 302x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 304x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 738x, 1.11.2017
Nevzdávej se 120x, 1.11.2017
Gaučáci 59x, 8.12.2017
Silvestr v Sadské 17x, 4.1.2018

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |