Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Přání a předsevzetí

8. 1. 2013

S přelomem roku má snad každý z nás sklony k hodnocení roku uplynulého a hledání plánů, cílů a předsevzetí do toho nového. Naše nespokojenost se světem a sebou samými má často za následek, že si klademe nedosažitelné cíle, příliš dlouhodobé plány a nereálná předsevzetí. Fakt, že je pak neplníme, nám bere radost i chuť pouštět se do něčeho dalšího. Sami sobě tím házíme klacky pod nohy a ještě jsme pak naštvaní na celý svět.

Když jsme mladí, myslíme si, že změníme svět. A zatím svět mění nás. Diktuje nám, co máme vědět, co máme dělat, jak máme vypadat i co si máme myslet. Jedni se nechají a dělají to, co se po nich chce, jen aby měli klid. Druzí se stanou rebely a stavějí se proti všem a všemu, co se jim říká. Jiní se snaží pochopit a naučit se v tom žít. A jen někteří se účí a hledají vlastní cestu.

Učí se rozeznávat, co změnit lze a na co nám síly nestačí. Někdy je to zřejmé a jasné. Když se mi nelíbí žít v nepořádku, uklidím ho. Necítím se dobře s nějakým člověkem, nebudu s ním. Nechutná mi jídlo, vyberu si jiné.

Jindy se dlouho trápíme snahou změnit něco, co sami nedokážeme. Ale většinou je to velmi jednoduché. Nemohu změnit cholerického šéfa na kliďase, naučím se jeho projevy přijímat klidně. Nemohu zachránit meruňky vymrzlé na jaře, naučím se jíst odolná jablka. Nemohu poručit větru a dešti, koupím si pláštěnku a naučím se milovat déšť.

Změnit vlatstní vnímání světa, změnit sebe sama je jednou z nejtěžších věcí v našem životě. Těm, co se nebojí na sobě pracovat, vnímat svět kolem s otevřenou myslí a bez předsudků, těm nabízí tahle těžká práce také největší odměnu. Spokojenost.

A tak si stejně jako loni opakuju čtyři dohody starých Toltéků. Nebudu hřešit slovem. Budu nejdřív myslet a teprve pak mluvit, vyřčené slovo nelze vzít zpět a ublížit může více než rána pěstí. Nebudu si nic brát osobně. Všechny soudy jsou jen obrazem toho, jak mě vidí ti ostatní. Nebudu si vytvářet žádné domněnky. Domněnky a očekávání přinášejí často zklamání a zmatek. Budu dělat věci nejlépe, jak umím. Ani lépe, ani jako někdo jiný. Každý z nás je originál a já nepotřebuju ztrácet síly zbytečným soupeřením. A přidávám si k tomu ještě svou vlastní dohodu. Budu se mít ráda. Přeji Vám totéž.

Iva Borak

Iva Borak

Jsem žena. Jsem realista. Vyrostla jsem vedle svého postiženého bratra. Žiju se svými téměř dospělými dětmi a mnoho let také s periodickou depresívní poruchou. Miluji slunce, čokoládu a lidi se smyslem pro humor. Nesnáším bezmoc, bezohlednost a předsudky. Koukám kolem sebe a používám vlastní hlavu

Poslední články autora

Osladím si ráno 14544x, 23.2.2012
Čekání na slunce 44285x, 18.3.2012
Reforma nebo deforma ? 4236x, 7.5.2012
Měla jsem zlý sen 2189x, 29.5.2012
Dívka a muž na zemi 2171x, 29.5.2012
Hudba, festivaly a bariéry 2226x, 15.8.2012
Deprese je zákeřná nemoc 2750x, 29.8.2012
To musíš zvládnout 1970x, 8.9.2012
Úklid vlastní hlavy 1994x, 8.9.2012
Pomoc! Nechci sKartu! 5025x, 25.9.2012
Tančím nejlíp, jak dokážu 2074x, 13.10.2012
Rovnováha vlastního já 1934x, 28.11.2012
Chodníky a čistý stůl 1720x, 10.12.2012
Vánoce v ponožkách 1664x, 8.1.2013
Jsem neviditelná 2349x, 12.2.2013
Dotýkejme se 1910x, 6.3.2013
Zdravěji a pomalu 1715x, 26.6.2013
Supermarket nebo obchůdky? 1255x, 17.12.2013
Na hubnutí se musí jinak 1223x, 30.1.2014
Diskriminace slušnosti 1011x, 10.6.2014
Byla to bojovnice 859x, 16.1.2016
Jsem divná 752x, 21.4.2016
Udělala jsem si radost 636x, 2.6.2016

Komentáře

  • Eva

    vloženo 8.1.2013 19:00:43

    Opět velice pozorně čtu tvé články, nejvíc hodnotím tvé předsevzetí mít se ráda. Snad bych jenom doplnila já pro sebe mít ráda i lidi kolem, i tento pocit přináší radost , pohodi a spokojenost sama se sebou. Držím ti palce, a přeju, ať lidi mají rádi i tebe.

Přidat komentář...

Naši partneři:

Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |