Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Skoro jarní procházka

10. 2. 2014

Je únor 2014, venku svítí sluníčko, počasí spíš připomíná jaro a ladovská zima zůstala jen na obrázcích. Chce to trochu silnější svetr, posadíme mě na elektrické kolečkové křeslo a tradá ven. Stop. Dostala jsem geniální nápad. Vezmeme s sebou i dvě psí holčičky, gaučáky, pro které pohyb představují tři kroky k misce a zpět na pohovku.

Z domu tedy vyrážíme jako dav. Můj elektrický vozík řídí levou rukou osobní asistentka, v pravé ruce má dvojvodítko a na jeho konci dva splašené bišonky. Metr před domem bišonci táhnou moji asistentku prudce doleva, pak udělají obrat o 180° a běží na druhou stranu. Z mého pohledu to vypadá tak, že malí pejsci si vesele běhají a na vodítku za nimi letí moje asistentka.

Naše výprava směřovala jen kousek za ves. Na louce jsme pejsky s velkou pompou odeply z vodítka a … Pejsci seděli u vozíku, koukali na mně a podle pohledu nechápali, co po nich chceme. Asistentka zamachrovala, vzala klacík, ukázala jej bišonkům, hodila kamsi za sebe a zvolala „Přines!“ Psí holčičky se na sebe podívaly, čekaly, že asistentka klacík přinese, a když se k tomu neměla, podívaly se na mně, ať si své lidi lépe vychovám. Pak se naštěstí začaly honit, řvát a válet sudy. Skokem na můj klín mi chtěly předvést jak jsou šikovné. Ve finále jsme byly všechny tři od bláta a z mého svetru a jejich kožíšků trčely různě druhy trav a větviček. Zkrátka stal se ze mě herbář na kolečkách.

Po návratu domu asistentka začala uklízet, ale z mého kolečkového křesla bude hlína opadávat ještě minimálně týden. Gaučáci byli tak vyčerpaní, že mi jedna lehla na klín a přikryla se dekou a druhá upadla na gauč a přikryla se polštářem. Následovalo 12 hodin naprostého ticha a klidu. Zkrátka je vidět, že jsem vystudovaná učitelka a mé výchovné metody neztrácí svůj význam.

Jaru jsme otevřely bránu a teď už jen čekáme na jeho příchod. Jaro, nezdržuj se, už jsme netrpělivé.

Monika Henčlová
Monika Henčlová

Monika Henčlová

Monika Henčlová žije s těžkou formou roztroušené sklerózy a je upoutaná na vozík a odkázaná na pomoc asistentů. Přesto život nevzdává a stále tvoří články nejen pro portál Lidemezilidmi.cz, ale i pro řadu dalších. Účastní se řady akcí a vyjadřuje se k situaci zdravotně postižených.

Poslední články autora

Bacha, přítel! 1590x, 5.12.2012
Vánoce přicházejí 1492x, 5.12.2012
Postřeh z INSPO 1453x, 20.3.2013
Buďte opatrní 1365x, 2.8.2013
Rehabilitace musí bolet 12952x, 20.5.2013
Vývoj v sociálním státě 1292x, 13.1.2014
Sbírka exotů 10895x, 3.2.2014
Jazykové cvičení 12255x, 7.5.2014
Človíčci člověku 1108x, 19.5.2014
Rychle a zběsile 979x, 9.6.2014
Letní procházka 1088x, 6.8.2014
Dlouhodobá péče a svoboda 1100x, 25.8.2014
Zimní příběh 986x, 13.1.2015
Takové zklamání 1093x, 13.1.2015
A mám to 970x, 20.2.2015
Konec syslení 995x, 25.3.2015
Sexuální asistence 759x, 12.11.2015
Zdravice pro rok 2016 633x, 4.1.2016
To je neuvěřitelné 51x, 25.5.2018

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |