Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Variace na téma strachu

29. 2. 2016

Můj strach mě dnes opět honil. Byl ještě horší než příslovečné určení místa (které mě všude najde, neb umí přesně určit místo, kde jsem). Prokousával se do všech mých vět a lámal má gesta. Nyní přihazuje špalky do ohně, abych zůstala co nejdýl vzhůru, i když už jsou dvě a já mám plán vstát zítra v devět hodin. Nejde mi zrelaxovat nohy.

Už jsem trochu zrelaxovaná z psaní a oči se mírně klíží, ale vím, že jak zavřu a vypnu počítač, vyskytne se opětná, niterná touha ho zapnout vytrysknuvší jako fontána z přetlaku mé hlavy. To proto, že jí mám nafouklou jak papiňák. Může za to samozřejmě strach, ačkoli je možné, že ho obviňuju neprávem, neb ho obviňuju z čehokoli kdykoli se vyskytne. Existující strach vysvětluje veškeré okolní dění sám ze sebe. Proto cítím pocity viny, když se nacházím ve společnosti nervózního člověka. Chápu sama sebe jako příčinu jeho utrpení neb můj strach, ačkoli je proti mně, je přecejen můj a já se s ním identifikuji do posledního coulu. Proto mám do rozpukaných hlubin sahající pocity méněcennosti, protože ve strachu ztrácím na veškeré přitažlivosti, hovornosti, vtipnosti a eleganci, začnu se hrbit, kroutit rty a křivit obličej, zaujímat roztodivné strnulé pozice a rozhlížet se po lidech vyděšeným, pološíleným pohledem. A protože strach mám prakticky pořád, zmizely chvíle kdy přitažlivá, hovorná, vtipná a elegantní, to všechno zároveň, jsem z povrchu zemského. Neb doopravdy přitažlivá mohu být pouze bez jediného zrnka strachu a doopravdy vtipná mohu být pouze dokážu-li lidi rozesmát a neomezovat je ve smíchu svým strnulým, vyděšeným, tázavým pohledem, který vypadá jako výhružka.

Kateřina Málková

Kateřina Málková

Když v pubertě nosila tričko s nápisem Crazy girl, nevěděla, jak doslovně ji to jednou bude vyjadřovat. Pro ni to znamenalo divokost, živelnost a radostnost, kterou se v té době pyšnila. V sedmnácti letech sestoupila do pekel. Začalo to osudným zjištěním, že strach ze strachu způsobuje strach. To způsobilo depresi. Jako odpočinek od deprese přišla mánie a nakonec vše vyvrcholilo psychózou. Od té doby trpělivě leze z propasti. Nálepky, kterými ji lze v současné době popsat, jsou „učitelka jazyků,“ „literátka,“ nebo „intelektuálka“ zároveň však „invalidní důchodce.“ Ona sama se identifikuje s vlkodlakem.

Poslední články autora

Jaké štěstí mít obrnu! 683x, 23.10.2015
Lež má krátké nohy 671x, 17.12.2015
Přátelství bláznů 483x, 25.4.2016
Antidepresiva 570x, 28.3.2016
Pavor nocturnus 687x, 25.1.2016
U rodičů 592x, 28.12.2015
Mám rosolovitou náladu 584x, 26.10.2015
Smrt 833x, 31.8.2015
Závist 755x, 29.6.2015
Tváře 809x, 18.5.2015
Přirozenost 951x, 6.4.2015
Padesát odstínů šedi 549x, 14.9.2016
Seriál o úzkosti I. 436x, 9.10.2016
Za okny zuří Halloween 372x, 3.11.2016
Nový byt po paní Novotné 648x, 28.12.2016
Úzkost jako znamení 293x, 27.3.2017
Nenápadná změna času 228x, 29.3.2017
Co s Aprílem? 286x, 4.4.2017
Kam až sahá svépomoc 197x, 9.8.2017
Věčná bitva velkoměsta 102x, 30.10.2017

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |