Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Opět chci být motýlem

17. 3. 2014 Věra Schmidová

Transová meditace – ležíte pohodlně na zemi, oči zavřené a vaše uvolnění se čím dál víc prohlubuje. Za rytmického zvuku bubnu se pomalu, ale jistě propadám někam, ani nevím kam. A v té chvíli je to úplně jedno. Možná je to spánek, napadlo mě. Ne, není to spánek, všechno slyším, všechno vnímám, ale jde to jaksi mimo mě, netýká se mě to. V tu chvíli se mě nic netýká. Ani to tělo, které leží tam dole na zemi, a já se pomalu vznáším nad ním.. Týká se mě akorát ta krásná volnost, svoboda… Nádhera. Nemám tělo, nic mě nebolí, nic mě netíží, nic mě netlačí k zemi. Absolutní volnost, absolutní svoboda. Mohu létat. Létám!

celý článek

Deprese

17. 3. 2014 Marek Pilař

Kde se vzala, tu se vzala, přišla, aniž by ji někdo zval. Připlížila se nenápadně jako had, padla na mě jako mlha do údolí. Ptáte se, koho nebo co mám na mysli? Je to moje stará známá, leč nevítaná společnice, deprese. Díky ní se cítím mizerně, jako kdybych spadl do mlátičky. Ta potvora se mě snaží nahlodat zevnitř, rozervat mě na kusy, rozložit mě na prvočinitele, rozežrat mě jak červotoč. Svět, který hrál všemi barvami, mi obarvila na černo. Ta mrcha hnusná se mě snaží srazit na kolena. Snaží se mi namluvit, že všechno dobro jsem si už vyčerpal a že už na mě žádné nezbylo. Vysává mě jak upír a mně je hůř a hůř.

celý článek

Nám bláznům je hej…

12. 3. 2014 Simona Breichová

Tak jsem si zase prošla denní tisk a přečetla si zajímavé názory bývalého prezidenta Václava Klause. Samozřejmě opět všemu výborně rozuměl a vše by dělal lépe… V souvislosti s tím jsem si vzpomněla na jeho prohlášení, že všichni kdo na něj pokřikovali během oslav 17. listopadu, jsou prostě blázni. Já sice na nikoho nekřičím, ale v tomto kontextu se musím také zařadit mezi blázny. Proto mě potěšilo, když jsem pochopila, že náš bývalý prezident má vlastně hluboké pochopení pro blázny a další duševní poruchy. A vlastně se není čemu divit. Vždyť i on sám s tím má zjevně své zkušenosti. Nejsem odborník v oblasti psychologie, nicméně si myslím, že osobnostní rysy pana Klause byly a jsou dosti hraniční. Nevím, zda u něj můžeme mluvit o chorobné touze po moci, ale něco na tom možná bude. O tom, že jde o osobnost vybavenou nadstandardní ješitností, ovšem pochybovat nelze. Přidejme si k tomu laicky nazvaný „Všeználkovský syndrom“ zřejmý například z toho, jak byl a je schopen přednášet na zahraničních fórech například o problematice globálního oteplování, a také „spasitelský syndrom“, jehož příkladem je opravdu velkoryse udělená amnestie. A jako třešničku na dortu uveďme ještě roztomilý sklon ke kleptomanii, díky kterému se „proslavil“ i mezinárodně. Z toho všeho vyplývá, že náš bývalý pan prezident musí mít pro blázny opravdu pochopení.

celý článek

Koupím si zelený svetr s kapucí...

11. 3. 2014 Simona Breichová

Víte proč? Důvodů je víc. Jednak ho nosí místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová a docela jí sluší, a pak také proto, že tím chci symbolicky dát zelenou pro další její cestu politikou. To, jak se zasadila o zákaz prodeje alkoholu v budově Sněmovny, se mi náramně líbí. Nejsem žádná moralistka, která se na alkohol dívá jako na metlu lidstva. Ale já si prostě v zaměstnání skleničku dát nemohu, i když by pro to byl kolikrát pádný důvod. Dneska už to prostě nejde. A to nedělám práci, při které bych rozhodovala o věcech, které přímo ovlivňují život všech občanů. Ale poslanci to dělají. Opravdu nechci, aby zákony přijímali lidé "v náladičce".

celý článek

Tenké nemocniční zdi

10. 3. 2014 Věra Schmidová

Každý, kdo už v nemocnici někdy ležel, ví, že tam každé ráno chodí tak zvaná malá vizita a jednou za týden vizita velká. Na malou vizitu chodí doktor se sestřičkou, velká vizita je proto velká, že se do pokoje nahrne plno lidí - primář, lékaři, staniční sestra i sestra obyčejná. Občas se do pokoje ani všichni nevejdou. Takovou velkou vizitu předchází úklid, větrání, výměna prádla, já bych řekla zmatek a shon. Samozřejmě to neříkám v nemocnici nahlas. Tam by vůbec člověk nahlas neměl říkat, co si myslí. Zdi jsou tenké a nikdy nevíte, kdo vás slyší. Mám svoje zkušenosti.

celý článek

Každá snaha má být po zásluze potrestána

10. 3. 2014 Věra Schmidová

Mé známé se před 20 lety narodil syn s Downovým syndromem. Kdo zná, ví – žádná sranda. Známá okamžitě přestala chodit do práce a mezi přátele, absolutně všechen čas věnovala postiženému synovi, aby ho aspoň něco naučila. Jak Sisyfos tlačila ten obří kámen s vírou v nějaký, byť malý, pokrok. Celé dny, celé týdny, celé roky neznala nic jiného, žila jen pro svého těžce postiženého syna.

celý článek

Cigaretonoš….

7. 3. 2014 Simona Breichová

Ne, není to omyl, ani překlep. Opravdu jsem použila tohle vlastně neexistující a navíc ošklivé slovo pro označení něčeho pro mě tak osobního a milého, jako je listonoš. Moje maminka totiž celý život vykonávala tuto nelehkou, ale zajímavou profesi. Většina lidí ji vždy ráda viděla. Nenosila jim totiž jen noviny, ale často i dopisy či telegramy od jejich blízkých či známých. A navíc neznám důchodce, který by se netěšil na den, kdy mu paní listonoška přinese jeho penzičku. Dnes už je to samozřejmě hodně jiné.

celý článek

Fotbal nadevše….

3. 3. 2014 Simona Breichová

Tak mám za sebou další fotbalový večer. Můj manžel je po většinu času poměrně rozumný tvor, navíc dlouho a pečlivě „opracovávaný“ v rámci našeho 20letého manželství. To vše ovšem mizí a stává se naprosto nepodstatným v době fotbalových přenosů. Navíc pokud hraje jeho milovaná Spartička nebo jiný náš klub proti nějakým „cizákům“. I já samozřejmě vím, že kompromisy jsou nutné a musím mu v tu dobu poskytnout klid a někam „vysublimovat“.

celý článek

Příliš tichý konec sKarty aneb dluhy by se měly splácet

27. 2. 2014 Iva Borak

Sporný projekt nazvaný sKarta, oficiálně karta sociálních systémů, definitivně skončí v dubnu 2014. Toto strohé prohlášení proběhlo médii koncem minulého roku. Je potřeba podtrhnout a sečíst ztráty. A bojím se, že ty miliony korun nebudou ztrátou největší. V pohádkách vyhrává dobro nad zlem, princ nad drakem a všichni jsou na konci šťastni. V životě to bývá zpravidla naopak. Tvůrci potíží a ztrát dál dostávají své štědré platy, kdežto oběti sčítají ztráty a dluhy, a všichni jsou naštvaní.

celý článek

Žijeme si dobře, ale co za to….

26. 2. 2014 Simona Breichová

Žijeme ve společnosti, která se vyvíjí a kultivuje už tisíce let. Dnes většina z nás žije poměrně dobře…. Chrání nás zákony, státní aparát, více méně funguje sociální systém i často kritizované zdravotnictví nás nenechá úplně bez pomoci.

Ale vždycky je něco za něco. Tato ochrana nás stále více a více činí závislými na systému. Když porovnáme život v minulém či předminulém století s tím dnešním, musíme, ač neradi, konstatovat, že jsme se stali trestuhodně pohodlnými a vzdali se faktického rozhodování i o svém osudu.

celý článek
<novější články1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,15,16,17,18,19,20,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,31,32,33,34,35,36,37,38,39,40,41,42,43,44starší články>

Blogujte na lidémezilidmi.cz!

Je to jednoduché, přihlašte se jako uživatel našeho portálu a v uživatelském menu si zvolte Založit blog.

Pak už pouze posílejte své příspěvky, které vám do jednoho dne autorizujeme

Prezentujte své práce

Doporučit dál:

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |