Je potřebné udělat díru v jistotě
ve které se tak dobře cítíme,
až když nám slunce na hlavu páli,
až když nám déštˇ za krk zatíká
pak možná přestaneme házet tvrdé kameny
a milosrdenstvým přikryjeme nahého člověka
Nádherná panna větrem
zmítaná
kráčí vzhůru nebesy,
by vichry zemí světa zahnala –
loučí se s přítomnými časy
v ranním úsvitu.
Prosím vzdejte chvály
těm, kdo se obětavě ženou
pro vaše sýpky zázemí,
zpívejte píseň něžnou
pro úsměv jarního slunce
co volá z východu
a žehnat bude západu
plné lásky, plné něhy.
Procházíme velkolepou krajinou
za ostrovem bytostí co tančí
beze slov s jiskrou očí,
vzpomínky nás vedou
noční hlídkou až za ránem.
Můžem dát signál lidem
co okolo míjejí naše tanečky
vláčné jako jarní snění,
za ruce – kolečko – kružnice.
K oblakům stoupáš v oponu
záře
a voláš světlo věčné –
světlo, co láskou velebně sálá
ke končinám lidstva
v holubích peřejích se ukryje
pak náhle vzplane
a usneš nahá v prosbách
o smíření lidí s lidmi,
andělů s anděly…
Pevně v Tebe doufám,
hluboké naděje v Tebe skládám,
věrně v srdci lásku Tvou chovám.
Dej mi sílu, dej mi víru
žít a dávat světlo,
bez Tebe pouhý vánek jsem.
Až tvář ženy mé bude zesinalá
a to více bude zářit jají
krása –
zatím dlužím svůj dík,
že náruč živou její
opět mohu obejmout a hřát.
Oči jí toužebně vzhlížejí
budoucnosti zářivé vstříc –
neb už nejsme jen žena a muž.
Oči jí radostně září
tím citem dokonale nezištným,
tím citem, jakým žena
matkou přírodou je vyvolena.
Bůh žehná pokorným
stvrdil smlouvu navěky
láskou, jež vykoupila svět,
by nemalomyslněl.
V něm naplněn je vesmír
a vše, v čem šeptá
jeho soucitný hlas.
Nalezli jsme útočiště
v Kristu Pánu, radujme se
v čisté naději,
milované sestry a bratři !
Srdcem proběhlo znaménko
paprsku slunečního –
kraje prostoupené tichem
v náruč tvou Silvie
padají pozvolna
můžeš žít a být stále
veselá – tichá –
šťastná…
Všemu, co žije, vkládám
do srdcí světlo co dává
volnost a štěstí,
stírá slzy
a uzdravuje trýzněné…
Hledím kupředu tajemství
všeho stvoření – oči
plačící
budou zářit
neposkvrněnou moudrostí
a jednou provždy zapečetí
hrozby ničivých zvěstí
v úsvitu záře,
jež patří všem odpradávna
a dávají polibek
ženám co dlí teskně
v zákoutí
šera a temna.
Literární tvůrčí dílna pro všechny,
kdo vědí, co je život. Píšete básničky, povídky, fejetony? Vedete si
deník nebo se pokoušíte o román? Máte ambici vyjádřit literární formou
svůj názor na svět? Naše literární tvůrčí dílna je vám k dispozici.
Napište nám na e-mailovou adresu dilna@lidemezilidmi.cz, co od
své účasti v tvůrčí dílně očekáváte, abychom se mohli dohodnout na
způsobu spolupráce.