Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

-

-

V hlubokém vesmíru stáčí se kola,
zdá se mi asi, že někdo volá,
snad Bůh, nebo z planet lidi,
které nikdo z nás nevidí?

Tlačí nás čas a prostor též,
není to však ale největší lež?
Pokud je pravda v čase blízkém,
neukáže se nám nekonečným ziskem?

V lůně země-matky naší
velký život pomalu raší,
v mořích, kde je jeden pramen
možná že řekneme poslední amen.

Možná taky na souši,
kde nás ďábel pokouší
tou největší hrou svojí,
všechno však zaroste chvojím.

Co nejcennější je? Snad láska?
Někdo nad ní už bičem práská,
nenávist a zlost možná vládne,
s láskou by to ale mohlo být snadné.

Ježíš je ten věčný na trůně světla,
jeho záře by všechno jen smetla,
ale on je pán pravdy a víry,
až hluboko pod ním je pramen síry.

Když se budeme držet lásky,
už nemusíme provádět sázky,
v klidu tom mlhavém opustíme zemi,
až se setkáme s předky našimi.

V Božím království budeme brzy,
tam osuší nám všechny slzy,
naději berme od naší Matky,
které už překoná pozemské zmatky.
Jak krásná je Kristova zvěst,
která tak jemně dokáže vést
srdce i hlavy dobrých lidí
zplozenci pekla jen závidí

Svatý Petr a svatý Jan,
nikdo z nich není poddán,
slouží až do roztrhání těla,
království, které se na konci bělá

Anděl strážný vede krokem
tím černobílým tokem
světel tak zvláštně pozemských
ze kterých může být i sníh.

Na naších strázních, našich zmatcích,
ukáže se ten čas jako krátký
a prostor, bušící rytmem klidným
se po nás stane vlídným.

Pojď už holubice, sleť dolů
už pomalu opouštíme školu
našich životů na zemi
víme, že v domě je to přízemí

Nás ale lehce světelná vatra,
žene do toho vyššího patra
kde budeme na věčnost
vypadat jako milý host

už přijď, přijď na bílém koni,
světče, jehož krev se na všechny roní,
přijeď Kriste sem k nám tryskem,
ať se vznášíš nad království slizkém

To andělé pějí a s nimi lidi,
co už se za vírou svou nestydí.
Bože, bože, bože chraň
už míříme v oblaků chrám.
Srdce Ježíšovo a srdce Marie
nás obojí do svého pláště ukryje
a obmyje hříchy všechny též
jak nás předtím ovládala lež

David Ašenbryl

schizofrenik, ročník 1978, básně píše již od dětství. Pracoval jako externí redaktor Českého rozhlasu, psal o cestování, státech světa, kulturní publicistiku, ale také horoskopy. Má dceru a chtěl by být dobrým tátou.

Dílna

Literární tvůrčí dílna pro všechny, kdo vědí, co je život. Píšete básničky, povídky, fejetony? Vedete si deník nebo se pokoušíte o román? Máte ambici vyjádřit literární formou svůj názor na svět? Naše literární tvůrčí dílna je vám k dispozici.
Napište nám na e-mailovou adresu dilna@lidemezilidmi.cz, co od své účasti v tvůrčí dílně očekáváte, abychom se mohli dohodnout na způsobu spolupráce.
Prezentujte své práce

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2016 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |