V budově ORBISU na Vinohradské třídě jsem navštívil zajímavou fotografickou výstavu s ještě zajímavějšími náměty. Obrázky nám ukazovaly život obyčejných lidí – ne takových, kteří na nás denně civí z titulních stran komerčních časopisů – byli to prostě oblečení starouškové, matky od rodin nebo bezprizorní tuláci, kterými se dnešní ulice velmi často hemží. Řekl jsem si, že autor takových fotografií musí mít k fotografovaným postavičkám osobní vztah a nebyl jsem od pravdy daleko. Stvořila je doktorka Tamara Tošnerová, která pracuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze jako psychiatr a zabývá se především problematikou generačního stárnutí a paměti. Moje první otázka proto musela začínat slovy:

Le Kapr

Michal Kašpar byl známý především jako textař a zpěvák skupiny Le Kapr. Sešel jsem se s ním v pizzerii na Proseku a téma rozhovoru nebylo těžké hledat. Jak jsem se dozvěděl, koncertem v kavárně Carpe Diem na pražské Floře 14. prosince 2012 se skončila dvanáctiletá historie skupiny Le Kapr. Odešel skladatel hudby a kytarista Leoš Valigurský, jehož není možné nijak nahradit. Podle Michalových slov je Leoš velmi silná, doslova renesanční osobnost, člověk, který má na všechno talent. „Je totiž vzácné, když se u hráče sejde dovednost s inteligencí,“ říká Michal. Zavzpomínal i na koncert předposlední, který se v týchž prostorách uskutečnil v listopadu.

Připravovaná reforma psychiatrické péče by měla přinést významné změny fungování velkých psychiatrických léčeben, které se v současnosti starají o většinu vážně duševně nemocných lidí. PL Bohnice předjímá charakter těchto změn ve svém pilotním programu.

Jedenáctého března se uskutečnil v prostorách Senátu seminář nazvaný Reforma psychiatrické péče z pohledu odborníků, pořádaný pod záštitou místopředsedy Senátu Ing. Zdeňka Škromacha. Většina přednášejících mluvila o neutěšeném stavu psychiatrické péče v ČR. Zástupci ministerstva zdravotnictví nebyli pozváni.

S  přednáškou na semináři vystoupilo více než deset řečníků, převážně vedoucích pracovníků psychiatrických léčeben. Poukazovali jak na problémy současné psychiatrické péče, tak na rizika její reformy. I když se seminář výslovně konal v souvislosti s ministerstvem zdravotnictví připravovanou transformací, do programu se nevešel nikdo z ministerstva ani z oficiální pracovní skupiny k  tvorbě Strategie reformy psychiatrické péče. „Rádi bychom se účastnili semináře v Senátu, nebyli jsme pozváni,“ říká první náměstek ministra zdravotnictví PhDr. Marek Ženíšek, PhD. Také ředitel bohnické léčebny MUDr. Martin Hollý se o semináři dozvěděl náhodou. Přitom v ministerské pracovní skupině, která připravuje strategii reformy, je zástupcem psychiatrických léčeben. „Až v průběhu semináře probíhala telefonická jednání, aby se alespoň do diskuse představení ministerstva dostalo. Nikdo z pracovníků ministerstva tam nebyl pozván,“ říká M. Hollý.

Přinášíme čtenářům podstatnou část Strategie reformy psychiatrické péče, kterou 11. prosince 2012 podepsal ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.

V září letošního roku ustanovil ministr zdravotnictví pracovní skupinu, která má za úkol vytvořit do poloviny roku 2013 strategii reformy psychiatrické péče v České republice.

S blížícími se Vánoci přinášíme rozhovor s psychologem Martinem Šťastným z Jihlavské psychiatrické léčebny na téma Vánoce a osamělost lidí v tuto dobu.

Ředitel Psychiatrické učebny Bohnice MUDr. Martin Hollý o deinstitucionalizaci

K čemu by podle vás měla směřovat transformace psychiatrických léčeben?

Měli bychom minimalizovat počet lůžek, dobu strávenou na lůžku, minimalizovat vytržení lidí z přirozeného prostředí.

Před ministerstvem zdravotnictví se 10. října uskutečnil happening za lepší život lidí s duševní nemocí. Na Palackého náměstí v Praze se sešli členové pacientských a rodičovských organizací společně se zástupci poskytovatelů zdravotní a sociální péče, aby symbolicky právě 10. října, kdy se slaví Světový den duševního zdraví, předali ministrovi zdravotnictví MUDr. Luboši Hegerovi deklaraci požadující transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR.

Ministerstvo zdravotnictví informovalo o přípravách na reformu psychiatrické péče v České republice. Cílem má být modernizace celého systému a zvýšení kvality péče o pacienty.

Rozhovor s ředitelkou občanského sdružení VIDA Mgr. Jitkou Styblíkovou.

Jak jste se k práci ve VIDA dostala?

Studovala jsem na katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a v posledním ročníku mě napadlo, že si najdu práci na půl úvazku v oboru. Kde? Neměla jsem žádné zvláštní přání, jen jsem věděla, že nemohu pracovat v oblasti drog a služeb pro bezdomovce. Doslechla jsem se, že lidé z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Praha pracují na novém projektu – vytvoření svépomocných informačních center uživatelů psychiatrické péče. Prošla jsem výběrovým řízením a v červnu 2001 jsem nastoupila. Zpočátku to pro mě bylo těžké, i když jsem při studiu prošla stáží v Psychiatrickém centru Praha (PCP) a absolvovala praxi na psychiatrické klinice pražské všeobecné nemocnice. Projekt se pomalu rozběhl a začal se rozvíjet. V roce 2003 nastal čas se oddělit a založit nové občanské sdružení VIDA.

Zástupci pacientských a rodičovských organizací, které se zasazují o lepší podmínky pro život lidí s vážným psychiatrickým onemocněním, společně se zástupci psychiatrů a pomáhajících neziskových organizací vytvořili platformu pro transformaci systému péče o lidi s duševním onemocněním v ČR. Svoje požadavky a cíle zveřejnili představitelé platformy v deklaraci, kterou v plném znění přinášíme i návštěvníkům našeho portálu.

V hnutí Mise pro duševní zdraví se angažují zástupci pacientských a rodičovských organizací, které sdružují osoby s vážným duševním onemocněním a jejich blízké – rodinné příslušníky a přátele.