Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Na otázky odpovídá MUDr. Lenka Smetanová, primářka léčebny dospělých v Janských Lázních

28. 11. 2014

Co je největším rozdílem v práci lázeňského lékaře od pracovní náplně běžného lékaře? Jak se liší přístup k pacientovi?

Myslím, že nelze rozlišovat lázeňského a „běžného“ lékaře. Stejně jako jinde lékař v lázních přijímá a propouští pacienty, vyšetřuje, píše anamnézy, v průběhu pobytu dělá kontroly, plánuje laboratorní vyšetření apod. Navíc musí umět perfektně na míru ušít rehabilitační plán a spolupracovat s fyzioterapeutem, sledovat výsledky a průběžně rehabilitaci upravovat podle výsledků a tolerance pacientem. V Janských Lázních máme mj. také Odborný léčebný ústav (OLÚ), kde je práce lékaře obdobná práci jeho kolegy v jiném lůžkovém zařízení: příjmy, propouštění, denní vizity, velké vizity, ordinace léků, posouzení výsledků vyšetření, řešení akutních zhoršení, překladů, doplňkových vyšetření atd. K tomu samozřejmě ve věci rehabilitace platí totéž, co u lázeňského lékaře. Lékař musí odhadnout naladění pacienta, často řešíme zejména v OLÚ i různé psychické problémy lidí, které úraz či náhlá nemoc upoutaly na lůžko či vozík. V takových případech spolupracujeme i s psychologem, kterého na pracoviště máme k dispozici. Často je zapotřebí komunikovat s rodinou, pomoci najít řešení, jak postupovat dál i po propuštění z našeho zařízení, dohodnout další péči nebo třeba operační výkon. Využíváme plně pomoci naší sociální pracovnice, bez které si práci neumíme představit.

Na otázky odpovídá MUDr. Lenka Smetanová, primářka léčebny dospělých v Janských Lázních

Dá se během vstupního vyšetření lázeňského pacienta přesně stanovit, které procedury mu pomůžou a které ne? Co Vám v tom pomáhá? Je to přece jen zodpovědnost…

Vytvoření krátkodobého i dlouhodobého rehabilitačního plánu musí každý rehabilitační lékař stoprocentně ovládat. Při nástupu pacienta vycházíme z údajů, které o něm máme k dispozici, např. z překladových zpráv, z anamnézy a zejména z aktuálního vyšetření pacienta. Plán se poté průběžně upravuje podle zdravotního stavu pacienta a jeho reakcí na cvičení a procedury. Vše je třeba pravidelně konzultovat s fyzioterapeuty, ošetřovatelským personálem, psychologem či logopedem. Na úseku OLÚ navíc probíhají velké vizity, při kterých se s pacientem všichni sejdeme a věnujeme se úpravě plánu, medikace, délky léčby atd.

Které léčebné postupy a procedury jsou nejefektivnější například při léčbě pacienta s DMO? Jak se taková efektivita hodnotí?

Pacienti s DMO se většinou v Janských Lázních opakovaně léčí v dětské léčebně Vesna, kde tradičně využíváme zejména cvičení na neurofyziologickém podkladě: Vojtovu reflexní lokomoci, cvičení podle Bobata, Kabata i další. Pokroky sledujeme např. podle dosažení lokomočního stádia podle Vojty, počítat můžeme i tzv. retardační kvocient apod. Pokroky u dětí jsou většinou nejmarkantnější. U dospělých pacientů po devatenáctém roce jde většinou o udržení stavu a mírnění komplikací, které DMO přináší, někdy ale i u starších pacientů domlouváme také operační korekční výkony na pohybovém systému, případě aplikaci Botulotoxinu. Je zapotřebí si uvědomit, že DMO je onemocnění celoživotní, neprogredující, ale neléčitelné. U dospělých využíváme i další metodiky, výhodou je zase sociálně vyzrálejší pacient, který spolupracuje na jiné úrovni, než jak je tomu u dětského pacienta.

Které z moderních léčebných postupů jste v poslední době nově zavedli? Jak se osvědčují?

Naši pacienti, zejména ti s vertebrogenními funkčními potížemi, případně po operaci páteře, jsou zacvičeni v zapojení hlubokého stabilizačního systému páteře. Cvičíme podle Čápové, ve skupinovém cvičení podle Freemanna, používáme kineziotaping, cvičení pomocí systému RedCord a jako jednu z posledních metodik právě zavádíme metodu doktora Smíška - SPIRÁLNÍ STABILIZACI PÁTEŘE. Na příští rok chystáme pro pacienty i návštěvníky lázní z řad samoplátců další zajímavé metodiky formou skupinových cvičení, např. kurz Medical Pilates a další.

Kde se inspirujete a učíte novým postupům v rehabilitační léčbě?

Naši lékaři i fyzioterapeuti pravidelně jezdí na sympozia, kurzy, získávají potřebné certifikáty. Máme štěstí, že současné vedení lázní vzdělávání opravdu podporuje a chápe, že k zajištění kvalitní péče o pacienty je to zcela nezbytné.

Co by si měl každý pacient, který nastupuje na lázeňskou léčbu uvědomit? Jsou nějaká mylná očekávání, se kterými se setkáváte?

Pacienta většinou informuje již odesílající pracoviště, proč a s jakým cílem do lázní případně do OLÚ jede, o povinnostech ho poučí zase jeho zdravotní pojišťovna. Nezbytná je ochota pacienta spolupracovat a respektovat lázeňský režim. U většiny našich pacientů s tímto žádné problémy nemáme. Protože OLÚ u nás v plném obsazení funguje něco přes rok, je někdy potřeba pacientům vysvětlit rozdílný režim proti lázeňské léčbě. S mylnými očekáváními se, myslím, setkávají lékaři na všech pracovištích a je pak na zdravotnících, aby komunikovali s pacientem tak, aby pochopil reálné cíle a současně si udržel optimistické naladění, které má na vývoj zdravotního stavu samozřejmě velký vliv.

Jak si nejlépe udržet kondici a zlepšení zdravotního stavu po opuštění lázní? Co svým pacientům radíte?

Každý pacient od nás odchází poučen lékařem i fyzioterapeutem, jak dále pokračovat ve cvičení, doporučíme i dlouhodobý rehabilitační plán, případně doplnění potřebných vyšetření a zákroků. Často, zejména u pacientů OLÚ, upravujeme s měnícím se zdravotním stavem i medikaci pacienta, zjišťujeme jeho možnosti rehabilitace v domácím prostředí nebo zařízení následné péče, kam pacient od nás odchází. Je potřeba, aby pacienti dbali o udržení přiměřené tělesné váhy, dodržovali námi vydaná doporučení, týkající se cvičení, protetických pomůcek a kontrol u odborných lékařů. Velmi často klientům vysvětlujeme, že není možno přijet pouze na několik týdnů v roce a poté očekávat, že to zlepší můj zdravotní stav na celý rok. Abychom efekt lázní udrželi co nejdéle, musíme o sebe intenzivně pečovat také doma.

Lidé mezi lidmi

Lidé mezi lidmi

Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.
Internetový portál Lidé mezi lidmi je věnován lidem, kteří mají dlouhodobé zdravotní a sociální problémy. Upozorňujeme na situaci lidí se zdravotním postižením, dlouhodobě nemocných, seniorů, ale také rodin pečujících třeba o dítě s autismem. Chceme ukázat, že tito lidé mají co nabídnout a mají právo na plnohodnotný život. Tvůrci portálu, jehož vznik podpořil Evropský sociální fond, jsou osoby se zdravotním postižením.

Naši partneři:

Helpnet Green Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |