Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Příběh paní Heleny

7. 3. 2017

Paní Helena překonala těžkou životní krizi Šestapadesátiletá pražská rodačka paní Helena strávila v hlavním městě celý svůj dosavadní život. Vyučila se dámskou švadlenou, ale většinu svého produktivního života pracovala v kanceláři. Vdala se a žila běžným životem zdravého člověka. Před několika lety se u ní začaly projevovat závažnější psychické problémy. Proto jí byl přiznán nejprve částečný a brzy i plný invalidní důchod. Do těžké osobní krize se dostala paní Helena v loňském roce. To se již delší dobu starala o vážně nemocnou matku. „Maminka trpěla Alzheimerovou chorobou v již v pokročilém stadiu a navíc se posléze přidala chronická leukémie. Ke konci již nezvládala se o sebe vůbec postarat, včetně osobní hygieny,“ uvádí paní Helena. Když pak maminku odvezli do nemocnice, už bylo pozdě. V motolské nemocnici strávila posledních šest týdnů svého života. Její dcera ji tam navštěvovala téměř denně. A aby toho nebylo málo, dva dny po smrti matky opustil Helenu její manžel, se kterým žila více než pětadvacet let.Dvě těžké životní rány přišly vlastně najednou. S takovým životním otřesem by se velmi těžko vyrovnával zdravý člověk, natož pak psychicky nemocná Helena.

Příběh paní Heleny

Strach z úplné samoty

Se smrtí maminky i odchodem manžela, který v době, kdy bylo paní Heleně nejhůře, odešel k přítelkyni o celých 24 let mladší, se Helena vyrovnávala jen velmi těžce. „Nejhorší to bylo, když se začaly blížit Vánoce. Fakt, že to budou první svátky, během kterých budu úplně sama, mi připadal hrozný a nesnesitelný,“ říká Helena, které již dříve zemřel i otec a bratr. Pak už to nešlo vydržet a paní Helena snědla větší množství léků. Celých čtyřiadvacet hodin pak ležela ve svém domě v bezvědomí a chybělo už jen málo. Naštěstí ji našli ještě včas. Nejprve strávila stále v bezvědomí zhruba dva týdny na ,,áru“ a pak když se v oslabeném organismu projevil těžký zápal plic, byla přeložena na infekční oddělení. A na konec těsně před svátky skončila v Psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích.

Zase se zvedla a raduje se ze života

V Bohnicích pak strávila Helena pět týdnů psychiatrické léčby. A tady se začala dávat postupně psychicky dohromady. Určitě to nebylo lehké, ale paní Helena bojovala s těžkými ranami osudu statečně. Po nějaké době v nemocnici se již aktivně zapojovala do všech místních aktivit. Pak lékaři rozhodli, že může být propuštěna. Stalo se tak ke konci letošního ledna. Na propuštění z Bohnic se Helena těšila. Vrátí se domů, kde sice na ní už nečeká manžel, ale tak úplně sama přece jen nebude. Těší se na své dva psy i kocoura i na to, jak si zase zasadí semínka paprik na jarní pěstování a v plánu má ještě něco navíc. Sama k tomu uvádí: ,,Abych nebyla ve svém domě na Zbraslavi sama, rozhodla jsem se,že k sobě vezmu velmi dobrou kamarádku, která je také sama. Utáhnout domácnost bude i po finanční stránce lehčí, když na vše budeme dvě. V plánu mám i letní rekreaci u moře. Do Bohnic se už vrátit nechci.“ Nejhorší chvíle má již Helena, zdá se, za sebou. Zůstaly po nich sice nezhojené rány, ale současně i vidina počátku zcela nového života.

Luboš Hora – Kladno

Naši partneři:

HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2018 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |