8.část Sedící býk nejvýznamnější sjednotitel prérijních indiánských kmenů

Jak začít povídání o hlavní postavě mého seriálu? Snad slovy W.H. Murraye: ,,Sedící býk byl pro prérijní Indiány tím čím George Washington pro bílé Američany!“

Sedící býk/pominu-li, nakonec jen dočasné pokusy Rudého mraku/

skutečně jako George Washington  poprvé v klíčovém okamžiku amerických dějin sjednotil prérijní kmeny, po sjednocení Indiány nazývané společným názvem Dakotové/česky Spojenci/. Stejně jako první americký prezident je pak vedl do rozhodující vítězné bitvy. Jako Washington byl také opravdu významným státníkem svého lidu, velkým vlastencem a navíc vynikl jako ,,velký indiánský prorok“.

Tatanka Yotanka se narodil roku 1834/podle jiných pramenů již v roce 1831/ v Jižní Dakotě v táboře nejbojovnějšího kmene tetonských Siouxů -tzv. Hunkapů. Jako lovec bizonů vynikal již ve svých deseti letech. Už ve čtrnácti se zúčastnil svého prvního válečného tažení proti Upsarokům/Vraním Indiánům/-odvěkému nepříteli svého kmene. V jinošském věku pak bojoval ve více než dvaceti bitvách i bitkách s nepřátelskými kmeny.

Jako již dospělý Indián se naučil nejrůznějším indiánským ,,kouzlům“, naučil se připravovat ,,zázračnou medicínu“ i vzývat nejvyššího indiánského Boha Wakan Tanku. Proto se stal v kmeni Hunkapů velkým kouzelníkem-medicinmanem, u Indiánů vždy velmi váženou postavou. Tento bojovník i vážený kouzelník vynikl později i jako schopný diplomat při různých jednáních se zástupci bělochů.

Vrátím se ted  k náčelníku Rudému mraku a době, co následovalo po druhém neúspěšném jednání s vládou Spojených států.

Chytrý i poněkud naivní Rudý mrak po svém trvání na částce šest set milionů dolarů za prodej Černých hor vládě USA, si dočasně myslel že tím nad Američany diplomaticky zvítězil. Zachoval přece mír a neporušil žádnou uzavřenou smlouvu s bledými tvářemi, ani neuzavřel žádnou novou. Logicky tedy stále musí platit ty staré uzavřené – smlouvy o nedotknutelnosti indiánských hranic. Ale mýlí se! Hluboce se mýlí!

Dřív než se naděje, drží v rukách výhružné ultimátum. Federální vláda USA s okamžitou platností nařizuje, aby Indiáni vyklidili území mezi Black Hills a řekou Big Hornem. Do konce roku 1876 se jim ukládá za povinnost odejít do vymezených rezervací při horním toku řeky Missouri. Teprve teď je Rudému mraku jasné, že prohrál. Proč? Protože co Američané nemohou koupit, vezmou si zadarmo- silou. Cesty dvou skvělých náčelníků se na této křižovatce rozdvojují. Rudý mrak, který nikdy žádnou uzavřenou smlouvu neporušil dlouho přemýšlí. Pak se rozhodne s těmi, kdo jsou ochotni ho následovat odejít do rezervace. Ostatní Indiáni ho za to proklejí.

Sedící býk naopak hrdě vztyčí hlavu. Ujímá se po odchodu Rudého mraku osiřelých Dakotů. Během neuvěřitelně krátké doby pak sjednotí všechny prérijní kmeny.

Na jaře 1876 jsou již všichni Dakotové sjednoceni a Sedící býk k nim promluví a vyzve je k boji proti nenáviděným bledým tvářím.

,,Co uděláme?“ ptá se Indiánů v závěru své dlouhé řeči Sedící býk. A sám si odpovídá: ,,Budeme bojovat tak statečně jako bojovníci náčelníka Šíleného koně/v nářečí Indiánů Tašunky Vitka/, kteří byli donuceni vstoupit na válečnou stezku první a zasadili už několik hlubokých ran jezdcům generála Reynoldse.“

Bouřlivý souhlas všech zúčastněných Indiánů je mu odpovědí.

Pak následuje bojovný ,,Tanec Slunce“. Tančí i Sedící býk. Tancuje den, noc, druhý den, druhou noc-celých osmačtyřicet hodin vytrvává v obřadním rituálním tanci. Poté se v bezvědomí zcela vyčerpaný kácí k zemi.

O něco později, již znovu při silách říká prorocká slova, tak proslulá, že ani po letech je neopomene citovat žádná ze stovek knih, které byly o problematice prérijních Indiánů napsány. Sedící býk v nich popisuje svůj živý sen:

,,Spatřil jsem bezpočet bílých jezdců, doprovázených zrádci /indiánskými zvědy ve službách bělochů/.Ale viděl jsem také, jak všichni do jednoho v boji s námi zahynuli.“ Jsou to jen slova ze snu, nebo v brzké době již slova přesně popisující skutečnost?

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář