white

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 8

ČÁST 8: SPECIFIKA PRO HANDICAPOVANÉ KLIENTY SLUŽEB CESTOVNÍHO RUCHU K výuce se používá výhradně znakový jazyk neslyšících a naopak slyšící učitel používá orální řeč. Oba jazyky se používají odděleně, nedochází k přímému překladu mezi jazyky. Tato komunikace sluchově postižených se začala používat ve skandinávských státech. Totální komunikace se musí uskutečňovat od co možná nejranějšího věku dítěte. … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 7

ČÁST 7: POTŘEBY KLIENTŮ S POSTIŽENÍM SLUCHU Sluch  a  zrak jsou pro život člověka jedním z nejdůležitějších smyslů, mají prvořadý význam pro komunikaci, při navazování a udržování společenských vztahů. Sluch má zásadní význam i pro rozvoj řeči, jazyka a myšlení, psychiky, pro podporu emocionální vazby na okolí i pro získávání tělesných dovedností. Na základě sluchu … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 6

ČÁST 6: SPECIFIKA PRO HANDICAPOVANÉ KLIENTY SLUŽEB CESTOVNÍHO RUCHU * Nevidomého netlačíme před sebou, ani jej nevlečeme. Kráčíme přibližně o půl kroku před ním, uvolněně a klidně, po rovném terénu, v přírodě, stejně tak i na schodech. Nevidomý uchopí svého průvodce za paži, v místě nad loktem. * Jdeme vždy po té straně nevidomého, která … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 5

ČÁST 5: POTŘEBY KLIENTŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Jaké vůbec jsou komunikační bariéry se zrakově postiženým klientem. Některé pohlavní nemoci mohou způsobit zrakové postižení, současná medicína však dokáže tyto nemoci včas léčit (vyjma postižení zrakové percepce při AIDS, což vyžaduje globální přístup k syndromu selhání imunity organismu). Ryba v přístavní krčmě chutná a voní (nebo zapáchá) … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 4

ČÁST 4: (BEZ) BARIÉROVOST PROSTŘEDÍ, TÝKAJÍCÍ SE SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU Nejsou to pouze psychické bariéry, které blokují kvalitu služeb poskytovaných v cestovním ruchu tělesně postiženým klientům. Jedná se o bariéry architektonické, které znesnadňují pohyb osob s tělesným postižením v prostorách hotelových objektů, nádražních halách a na nástupištích, v informačních centrech a incomingových agenturách, po … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 3

ČÁST 3: PROFESIONÁLNÍ PŘÍSTUP KE KLIENTŮM S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM VE SLUŽBÁCH V CESTOVNÍM RUCHU Budeme-li správně chápat speciální potřeby klientů znevýhodněných a tělesně postižených budeme tak naplňovat strategii profesionálního přístupu cestovní kanceláře k tomuto klientovi. Tito klienti netvoří stejnorodou skupinu osob. Druhou skupinou klientů služeb v cestovním ruchu s postižením pohybového ústrojí jsou např.ti, co trpí změnami … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 2

ČÁST 2: NEJFREKVENTOVANĚJŠÍ TYPY HYBNÝCH A TĚLESNÝCH PORUCH A VYPLÝVAJÍCÍ POTŘEBY KLIENTŮ ODDÍL A: CENTRÁLNÍ PORUCHY HYBNOSTI U osob s DMO je problémem zejména volní hybnost, která trpí a která je vůlí ovlivnitelná. Jedná se především o vyjádření pohybem. Příznakem u hemiparetických forem DMO je mentální postižení, epileptické záchvaty a snížená schopnost vnímání. Diparetická forma poškození … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 1

V mém Blogu bych Vás ráda seznámila se specifikou služeb cestovního ruchu určené handicapovaným osobám V průběhu stárnutí získá mnoho lidí více než jedno zdravotní znevýhodnění. S určitým stupněm omezení schopnosti pohybu a orientace se celkový počet znevýhodněných starších osob pohybuje v řádu okolo 110 až 123 milionů z počtu 800 milionů evropských obyvatel. ČÁST 1: JAKÝ JE … Číst dál

Mgr.Vojtěch Měřička přednášel na HTF UK studentům o sociálních službách v praxi

Mgr.Vojtěch Měřička působí v oboru sociální práce, je absolventem HTF UK oboru SACH, v sociálních službách se pohybuje osm let, má sociálně zdravotní zaměření,působil  v hospicové péči jako manažer služeb a koordinátor. Říká: „Založil jsem firmu na audit standardů sociálních služeb a v současnosti působím na Evropských projektech na sociální služby a výzkumy. Chci Vám v mém příspěvku … Číst dál

Eliška pracuje pro Portus a byla na dovolené v Thajsku

Paní Eliška Svobodová pracuje v organizaci Portus Praha, z.ú., která se věnuje lidem s mentálním postižením. Jsme kamarádky a proto jsem ji požádala o krátký rozhovor. Jaký obor jsi vystudovala a co Tě k tomu vedlo? Odjakživa jsem chtěla pracovat s lidmi. Původně jsem chtěla být zdravotní sestrou. Když jsem ale dokončila střední zdravotnickou školu … Číst dál