Až příliš draho přišlo to předvánoční rozvolnění proti koronavirových opaření

Někdy na samém začátku prosince přešla Česká republika do 3. stupně proti koronavirových opatření. Byly otevřeny všechny obchody i služby a dokonce se svého otevření dočkaly i restaurace. Už tehdy mi bylo jasné, že je to předčasné a uspěchané. A nemýlil jsem se. Třetí stupen vydržel sotva dva týdny a Česká republika se musela po této až extrémně krátké době, pouhý týden před vánočními svátky znovu vrátit do čtvrtého stupně a hned po uplynutí posledního svátku v neděli 27. prosince dokonce do toho nejvyššího pátého stupně. Příliš draze tak přišlo občanům  ČR to ,,příjemné” strávení vánoc, po kterém sami často volali !! Chápu, že vánoční svátky jsou jen jednou v roce.  Chápu i to, že pro naši ekonomiku jsou stěžejním obdobím, kdy se může těšit z největšího finančního obratu za celý rok. Ale přesto si myslím, že se udělala nerozvážná chyba. Ještě bych bral otevření obchodů, když lidé si bez dárků nedovedou vánoce představit. Ale proč se otevřely i restaurace? Pravda měly mít omezený provoz, ale dodržovali ho někteří majitelé restaurací skutečně? Dodržovala se nařízená zavírací hodina? Dodržoval se vždy a všude nařízený počet hostů? Chápu, že se lidé chtějí bavit, že potřebují společnost, ale měli by určitě mít nějakou zodpovědnost. Ta jim žel v předvánočním období dost chyběla. A netýká se to jen restaurací, obchodů a služeb. Na vlastní kůži jsem to měl možnost poznat třeba i v dopravě. I v době koronavirové pandemie dojíždím minimálně jednou týdně do Prahy do zaměstnání. Jezdil jsem tak už v její jarní fázi a stejně tak i na konci právě uplynulého roku. A tak jsem mohl srovnávat.

Na jaře, když byl vyhlášen nouzový stav jsem byl ve vlakovém vagonu někdy úplně sám. Ve vagonu metra  jsme byli tak tři, čtyři cestující. A koncem loňského podzimu byly zase vagony jak ve vlaku, tak v metru téměř plné. Pravda, prakticky všichni měly nasazené roušky, ale jen někdo používal dezinfekci, která přitom byla ve všech zastávkách metra k dispozici. A výsledek se musel nutně dostavit. Již týden před vánočními svátky byl, díky výraznému zvýšení počtu nakažených opětovně vyhlášen čtvrtý stupen, a následně i ten nejvyšší pátý a to hned první den po vánočních svátcích.   Trochu kruté, nemyslíte?

Kdo za to ale může? Především my sami. Týká se to i mně. Restauraci jsem sice během toho krátkého rozvolnění nenavštívil ani jednou, ale téměř denně jsem nakupoval potraviny a minimálně jednou týdně cestoval vlakem do Prahy a tam pak navíc i prostředky MHD.

Ted už je mi jasné, že ta přísná a jistě nepříjemná proti koronavirová opatření jsme měli všichni vydržet aspoň do konce právě uplynulého roku. Pak bychom patrně do toho právě začínajícího vykročili mnohem optimističtěji a radostněji.

 

Luboš Hora-Kladno