white

Buštěhrad – 2. část

Těsně po vánočních svátcích dne 28.12. 1911 byl Buštěhrad povýšen samotným císařem Františkem Josefem I. na město. Díky tomu požádala buštěhradská městská rada panovníka , aby městu potvrdil starý městský znak. To se stalo císařským diplomem, vydaným ve Vídni v dubnu 1913.

Znak města Buštěhradu, ve kterém je v zeleném poli stříbrný zámek s dvěma nižšími postranními hranatými věžemi, se špičatou červenou střechou, se zlatými makovicemi a se střední vyšší kulatou věží ukončenou cimbuřím bez střechy. Z cimbuří střední věže vystupuje postava svaté Máří Magdaleny se svatozáří kolem hlavy , držící v pravé ruce červený štítek, v jehož dolní polovině je zlaté písmeno W pod zlatou korunkou, v levé ruce pak modrý štítek s rozkřídlenou orlicí ve zlaté zbroji, uprostřed barevně pozlacenou. Pravá strana orlice je červená, levá stříbrná, se zlatou korunkou na krku a zlatou pružinou na prsou. Tento znak byl po svém schválení doplněn o bronzovou arabeskovou obrubu kolem štítu a o stříbrnou hradební korunu nad ním. Stavba ve znaku má představovat buštěhradský hrad/zámek/,zlaté písmeno W pod korunkou připomíná krále Vladislava II., rozkřídlená červeno-stříbrná orlice v modrém štítku pak významné držitele někdejšího městečka Buckova -pány z Kolovrat.

Krátce po povýšení Buštěhradu na  město následovaly zlé časy. V létě 1914 vypukla I. světová válka.  V jejím průběhu byli ve městě ubytováni obyvatelé z jihoitalského údolí Ledro. Jednalo se o rakouské státní příslušníky italské národnosti, kteří v Buštěhradu bydleli až do roku 1919.

Po skončení I. světové války na konci roku 1918 následoval vznik samostatné Československé republiky, období dočasné poválečné hospodářské konjunktury a pak od konce dvacátých let těžké období všeobecné hospodářské krize.

Jen se mladá republika z krize vzpamatovala následovalo období takzvané Mnichovské zrady, obsazení Sudet fašistickým Německem a posléze i obsazení zbytku českého a moravského území a vytvoření tzv. protektorátu Čechy a Morava. V drsném období  fašistické okupace byla v červnu roku 1942 vypálena a srovnána se zemí sousední obec Lidice, která se nachází necelé 2 kilometry od Buštěhradu.

V období okupace bydlel jako chlapec v Buštěhradu pozdější známý český publicista a spisovatel Ota Pavel s částí své rodiny. Protože rodina byla židovského původu, odešla i s malým Otou z Prahy do Buštěhradu, aby zde byla fašistům méně na očích a nečekala ji deportace do některého z koncentračních táborů.

Dnes známého českého spisovatele , autora beletristických knih jako například ,,Zlatí úhoři“, ,,Smrt krásných srnců“ nebo sportovně zaměřených ,, Plná bedna šampaňského“, ,,Dukla mezi mrakodrapy“ připomíná MUZEUM OTY PAVLA, které bylo nedávno přemístěno z původního místa na hlavní buštěhradskou ulici.

Dalšími turisticky zajímavými objekty v Buštěhradu jsou místní barokní zámek a nevelké zbytky středověkého hradu. Díky tomu, že město leží při hlavním silničním tahu mezi Prahou a Kladnem je velmi dobře pro turisty dostupné.

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář