Zdena Prokopová

Zdena Prokopová

Po ukončení integrovaného SOU přestoupil z volné nohy na studia na Knihovnické
škole. Tato etuda života s nevydařeným pokusem o externí studium jej nakonec
zavedla na Moravskou filmovou školu do kursů prof. Doc. Rudolfa Adlera, režiséra
a mentora FAMU Praha.
V letech 2000 – 2002 to bylo v pořadu “ZELENÉ PEŘÍ” v Českém rozhlase Praha na
Vinohradech, pod vedením režiséra M. Kováříka – Večer poesie.
Poté pak uvedení ve stejnojmenném pořadu v divadle “HUSA NA PROVÁZKU” v Brně.
Zúčastnil se celostátní soutěže “ODEMYKÁNÍ” a literární soutěže “KOUZELNÝ
KLÍČ” pod vedením Dagmar Žaludové, kde získal ČESTNÉ UZNÁNÍ za literární
tvorbu.
Deset let se věnoval filmové tvorbě v oblasti kamera a režie, psaní filmových
scénářů a vlastní tvorbě dokumentů.
Často cestoval a víc jak půl roku žil v Bruselu, Marseille a Lyonu. Snad zná
trochu i francouzský jazyk. Dále měl také šanci pracovat v Praze.
Ve volném čase se věnuje psaní povídek, esejů, příběhů ze života. Ve zpovědích
z let 2005 – 2011 v korespondenci bývalému presidentu Havlovi a v dopisech
vskutku autorských mapuje život přátel, jímž se omlouvá a zároveň děkuje za
hledanou inspiraci.

Přehled dosavadních výstav

1999 – 2002: Psychiatrická klinika v Brně – Bohunicích

2006: PL Jihlava – Klub pacientů

2011: průběhová výstava v Knihovně Jiřího Mahena v Brně – Líšni

2011 – 2012: Ekocentrum, Brno, ulice Na Ponávce

Co je Art Brut?

Název Art Brut se někdy překládá jako umění v syrovém stavu. Díla spadající do této „škatulky“ většinou tvoří lidé s duševním onemocněním, ale patří sem i tvorba dalších lidí, u nichž nějaký životní zlom (například úraz, nemoc, atd.) uvolní kreativitu a imaginaci. Autoři Art brut nebývají školení výtvarníci. Vyjadřují spontánně vlastní psychické stavy, tedy to, co prožívají a cítí, bez ohledu na umělecká pravidla a módní vzory.

V naší rubrice Art brut dáváme prostor lidem s jakýmikoli zdravotně-sociálními problémy, pro něž je tvorba cestou k očištění vlastní duše. V mnoha případech mají lidé zápasící třeba s tělesným postižením nebo dlouhodobou nemocí (nejen psychickou) daleko bohatší vnitřní materiál a intenzivnější potřebu jeho vyjádření, než lidé zdraví.