ČÁST 7: POTŘEBY KLIENTŮ S POSTIŽENÍM SLUCHU
Sluch a zrak jsou pro život člověka jedním z nejdůležitějších smyslů, mají prvořadý význam pro komunikaci, při navazování a udržování společenských vztahů. Sluch má zásadní význam i pro rozvoj řeči, jazyka a myšlení, psychiky, pro podporu emocionální vazby na okolí i pro získávání tělesných dovedností. Na základě sluchu se vytvořila řeč, proto jedinec s těžkým sluchovým postižením od narození se nenaučí sám orální řeči. Sluch působí jako součást zpětnovazebního systému, který kontroluje řeč a její melodii, dynamiku a rytmus.
ODDÍL A: STUPNĚ SLUCHOVÝCH VAD
Podle hloubky sluchového postižení se sluchové vady dělí na:
nedoslýchavost (lehká, střední, těžká), hluchotu (praktickou, úplnou neboli totální),
Specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu
ohluchlost ( je stav, kdy dochází ke ztrátě sluchu v průběhu života. Pokud dojde k ohluchnutí po ukončení základního vývoje řeči, tj.po 7. roce života, řeč se již zpravidla neztrácí, ale zůstává zachována pouze při soustavné péči).
Intaktní sluchová funkce – (0-25 dB),
lehké sluchové postižení (lehká nedoslýchavost) – (26-40 dB),
střední sluchové postižení (střední nedoslýchavost) – (41-55 dB),
středně těžké sluchové postižení – (56-70 dB),
těžké sluchové postižení (těžká nedoslýchavost) – (71-90 dB),
velmi těžké sluchové postižení až úplná hluchota – (nad 91 dB).
Zpětnou vazbou je jakýkoliv druh reakce na obdrženou informaci. Tyto reakce mohou být slovní, emocionální nebo jako tělesné projevy.
(Krahulcová, 1996, s. 12)
Důsledně se dodržují mateřské metody výuky jazyka, např. neslyšící učitel.