white

Moje kritika filmu

Měl jsem možnost shlédnout film ,,Udělení milosti se zamítá“, natočený samozřejmě za polistopadového režimu. Doufám, že žiji opravdu v demokratické společnosti a mohu vyjádřit zcela svobodně svůj názor na tento film, i když mnohým bude má kritika patrně proti mysli.

Film se odehrává  krátce po komunistickém převratu po únoru 1948. Rozhodně nejsem zastáncem stalinismu, který se u nás projevoval zejména za vlády prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Ani  být zastáncem tehdejší tvrdé totality jedné strany nemohu, protože mým prarodičům a to jak z otcovy , tak hlavně z matčiny strany tehdejší stalinistický režim těžce ublížil. Mému dědovi z matčiny strany jako kulakovi zkonfiskovali bez jakékoli náhrady komunisté statek v jižních Čechách a děda byl dokonce krátkou dobu/konkrétně 3 měsíce/vězněn i v komunistickém lágru po vyloženě vykonstruovaném procesu. Babičce z otcovy strany zase zkonfiskovali tehdejší rádoby komunisté činžovní dům. Otec ani matka nesměli v období nejtěžší totality studovat ani na střední škole. Odsuzuji proto jednoznačně drsný totalitní režim první poloviny 50. let minulého století.

Odsuzuji a ostře kritizuji však také film ,,Udělení milosti se zamítá“, který se zabývá právě tímto obdobím stalinistické totality. Hlavním hrdinou je syn Němce, Steinera , který mohl i po odsunutí Němců z pohraničí zůstat v Československu. Přesto za toto omilostnění zrovna vděčný nebyl a vše skončilo tím, že se prostřílel do západního Německa, přičemž zastřelil mladého chlapce pohraničníka sloužícího v československé armádě. Už tento fakt je postavený na hlavu. Německý vrah starý Steiner vystupuje ve filmu pomalu jako kladná postava. Filmovým dějem se ovšem spíše jen mihne na začátku filmu. Hlavním hrdinou je jeho syn Jan Steiner. Ten si sice vytrpí své v ústavu/nikoli pasťáku/, kam byl jako dítě po útěku a vraždě svého otce umístěn. Po dovršení dospělosti nejen že nikde nepracuje, ale živí se krádežemi a jinou trestnou činností. Je tedy vlastně vyloženým zločincem. Přesto se z něj režisér filmu snaží vytvořit kladnou postavu. Po celý film ho pronásleduje komunistický policista Charvát, který je jednoznačně vykreslen jako postava záporná, snad právě pro své komunistické přesvědčení. Považte už jen to, že Němec a zločinec hraje kladnou postavu, přes všechny své zločiny/A není jich zrovna málo/ a český policista, který ho pronásleduje a hájí tak vlastně zákon  je postavou zápornou, je unikátní a jaksi postavené na hlavu. V závěru filmu, kdy honička vrcholí Steiner zastřelí policistu Charváta a stává se tedy vlastně i vrahem. Sám je ovšem při přestřelce zraněn jiným policistou a díky tomu dopaden. Jeho žádost o milost je zamítnuta a Jan Steiner je popraven. Podle tehdejších zákonů naprosto právem. Vždyť spáchal bezpočet trestných činů a nakonec  vlastně i ten nejtěžší – vraždu. Můj názor je asi jiný než pana režiséra a možná i části diváků. Ale nemohu si pomoci. Zůstane stejný i přesto, jak se rádo-by komunisté na mých předcích nedlouho po únoru 1948 vážně provinili.

 

Luboš Hora-Kladno

 

 

 

 

 

Napsat komentář