Poskytování první pomoci – druhá část.

Již v druhé části popisuji do svého blogu své poznatky ze školení záchranářů ČČK.

Poraněného člověka usadíme v polosedu a zvenčí mu chladíme břicho. Pokud vykašlává krev měl by být v předklonu a ve stabilizované poloze, může jít o vnitřní poranění plic nebo o tuberkulózu. Jde o úlevovou polohu pokud jde o pneumotorax. Pokud má zraněný poranění v puse a má kouslou tvář, tak mu do pusy dáme roubík, aby tlačil na místo, které krvácí, třeba do díry v zubu a měl by jej zraněný skousnout dásněmi.
Pokud zraněný krvácí z uší může jít o poranění hlavy a mozku. Postiženého uvedeme do stabilizované polohy, aby krev mohla odtékat ven. Pokud krvácí z konečníku přivedeme jej do klidu do polosedu nebo lehu a voláme záchranku.
U žen může také jít o mimoděložní těhotenství, prasklý vřed či střeva, může jít o náznak rakoviny střeva. Pokud jde o krvácení v oblasti hrudníku co se týká dětí, tak vždy je dovedeme k doktorovi.
Pokud jde o pneumotorax, tak poplicnice s pohrudnicí nefungují pod tlakem, protože zmizením podtlaku způsobí splasknutí plíce. Existuje rouška z pvc na  pneumotorax, kterou lze zalepit ze tří stran, lepí se na stranách a nahoře a dole se nelepí, aby se nenaplnila krví.
Pokud jde o tržnou ránu v obličeji tak ji omyjeme vodou a vydezinfikujeme, může jít o odřeninu či tržnou ránu. Pokud má zraněný střep v chodidle a pěti centimetrový šlic tak se dezinfikuje okolí rány, protože dovnitř se dezinfekce nedává a zavolá se doktor. Pokud dojde ke ztrátě krve, tak ránu zavážeme a vydezinfikujeme, u dětí dbáme na uvážení, protože ztráta jednoho a půl litru krve to člověka ohrozí. Cizí předměty v ráně se nevyndavají, nezatlačují a na cizí předmět se nesahá, ten se obloží sací vrstvou a čeká se na doktora. Doktor pak může ránu zašít a udělá steh. Používá tzv. tejpovací lepenku.
Při volání sanitky řekneme Dobrý den a nemusíme se představovat, jsem v, na a tady jsem našla a místo popíšeme co nejpřesněji. Detailně popíšeme co tam vidíme za problém. Voláme 112 a155.
Pokud vím, jak se to člověku stalo, jak se bude přepravovat po cestě, jestli má infarkt nebo poranění páteře, jakého je věku. Odhadnout jestli se jedná o dítě nebo důchodce, normálního dospělého člověka, tak musíme zmapovat situaci, zajistit místa, pověříme někoho, aby kontroloval dav případných čumilů na nehodu. Dáváme rozkazy: „Ty mi podej tohle“, mohl byste něco hledat v kapsách, mohl by jej někdo okrást, najít doklady a peněženku.
Sanitářům popisujeme kde jsme, uvedeme adresu a popisné číslo, patro domu. Děti by měly vědět kam se jde, kde bydlí, kam se jde ten den, měly by najít styčný bod, jak se orientovat od největšího místa po nejmenší.
Je dobré zavolat si místního a zeptat se ho kde jsem. Jestli je tam autobusová nebo vlaková zastávka, kde jsou sloupy mimo civilizaci. Lze volat přes aplikaci záchranku číslo 155, které je místní a 112 funguje v rámci Evropské unie, kde se domluvíme česky nebo slovensky. Pokud jsme třeba v Egyptě, tak se nedovolám nikam.

Napsat komentář