Problematické otázky českých dějin 20

Husův zápas na život a na smrt

Se začátkem druhého desetiletí 15. století začíná Husův zápas s nejvyššími církevními představiteli, který nakonec skončí kostnickou hranicí. Českým arcibiskupem je negramotný Zbyněk Zajíc z Házmburka, který si velmi výnosný arcibiskupský úřad vyloženě koupil. Papežem je v této době jistý Alexandr. Jan Hus se pouští do předem prohraného zápasu s oběma. Vše začíná tím, že v Praze před honosným arcibiskupským palácem hoří spisy Husova vzoru Jana Viklefa, jako kacířské. Vždyť církev je přece zástupcem Boha na Zemi a proto ji nikdo nesmí kritizovat, i když tolik hřeší. Proto jsou Viklefovy a posléze i Husovy myšlenky a názory jen hrozné bludy.

Pak papež Alexandr vydává bulu, kterou zakázal kázání mimo farní, klášterní a biskupské kostely-tedy i v kapli Betlémské. Jan Hus neuposlechne a v největším kazatelském sále celé Evropy si klidně své ,,bludy” káže dál. A to se ukazuje jako rozhodující moment jeho předem ztraceného zápasu s nejvyššími představiteli církve.

Stařičký Alexandr brzy nato umírá. Že by s novým papežem Janem XXIII/ve skutečnosti bývalým pirátem a mnohonásobným vrahem Baltazarem Cosou/ došlo ke změně?

Snad právě v to Hus naivně doufá. Jen marná naděje. Poměry se právě naopak ješrě přiostřují. Nový papež dává Husa poprvé do církevní klatby. Odezva je bouřlivá.

Svého miláčka se ujal lid. V Praze dochází k bouřlivým výtržnostem, útokům na reakční a hříšné církevní hodnostáře. Církev v téměř celé Evropě je silně popuzena, zvláště, když se Husa zastává i samotný český král Václav IV. Čechy jsou označeny za zemi, kde bují kacířství. Vždyť za Husem stojí nejen ,,špinavý” lid, který musí jen poslouchat, ale i velká část vysoké šlechty, která se chce především zmocnit ohromného církevního majetku.

Za této situace vyhlašuje patrně po dohodě s papežem český arcibiskup Zbyněk Zajíc nad Prahou interdikt. Co to znamená? Zakazují se všechny církevní obřady od bohoslužeb a svatého přijímání až po svatby a pohřby. Když se proti arcibiskupovi postaví i samotný český král Václav IV., obrací se Zbyněk Zajíc se žádostí o pomoc k Václavovu bratru uherskému králi Zikmundovi. Promyšlené to má dobře. Ví jak se ti dva synové ,,otce vlasti” Karla IV. k smrti nenávidí. Zbyněk však náhle a zcela nečekaně umírá.

Proces s betlémským kazatelem Husem je tím zmrazen. Ale jen dočasně.

Do situace významně zasáhne papežské schizma  /více papežství/. Římský Jan XXIII. se pustí do války s druhým papežem Řehořem VII. Na vedení války jsou potřeba peníze. Kde je získat, když nejsou? Přece prodáváním tzv. odpustků! Můžeš jakkoli hřešit, třeba i vraždit, když ale zaplatíš bude ti odpuštěno. Takový je hlavní smysl odpustků. V Praze se prodávají odpustky přímo kramářským způsobem. Jan Hus je tím na nejvyšší míru pohoršen. Žel prodej schválil i český král Václav, dosud Husův ochránce. Ti dva se nyní zcela odcizí a dostanou do křížku. Betlémský kazatel ztrácí dosavadní královskou ochranu. To je pro další vývoj velmi důležité. Lid stojí na Husově straně. V Praze dochází k četným výtržnostem. Praha se poprvé ocitá na pokraji revolučního výbuchu.

Dojde k němu naplno ale až o několik let později. Ale to už bude Hus po smrti.

Ted se ještě situace uklidní. Aspon zčásti. Papež Jan XXIII. vyhlašuje nad Husem nejvyšší stupeň klatby. Kdo se bude s Mistrem jakkoli stýkat bude zatčen a může být třeba i upálen. Jan Hus musí udělat nějaké radikální rozhodnutí. Udělá ho. Aby ochránil své věrné přívržence, rozhodne se odejít z Prahy na venkov. Tam však káže své názory dál. Pobývá nejdříve na jihočeském Kozím Hrádku, poté na hradě Krakovci na Rakovnicku.

Je konec roku 1413. Papež Jan XXIII. a uherský i římský král  Zikmund, bratr českého krále Václava IV. se dohodnou na jednom. Do města Kostnice, ležící na Bodamském jezeře bude svolán velký církevní koncil/sněm/.

Termín zahájení koncilu -1. listopad 1414. Ústřední téma: papežské schizma. Na koncilu se bude projednávat i případ Mistra Jana Husa a jeho názorů. Hus je vyzván k účasti na sněmu. Zpočátku váhá. Však ho také jeho přátelé varují. Císař Zikmund mu však svým ochranným glejtem zaručuje nejen veřejné slyšení, ale především bezpečný pobyt i návrat do Čech. Brzy se má ukázat, že glejt byl jen bezcenný cár papíru.

Přesto mu Hus uvěří. Vždyť tolik touží obhájit své názory před nejvyššími představiteli církve. Je přesvědčen o jejich správnosti. Proto se 11. října 1414 vydává s malým doprovodem několika přátel z Čech do Kostnice. Snad byl příliš naivní. Jisté je, že domů do Čech se přes všechny sliby i ochranné glejty již nevrátil.

 

Luboš Hora-Kladno