Problematické otázky českých dějin 33

Čechy bez krále a král Ladislav Pohrobek

Po Zikmundově smrti /9.prosince 1437/ byl českým králem manžel jeho jediné dcery , tedy zet Albrecht II. Rakouský. Oficiálně se ovšem stal králem až půl roku po Zikmundově smrti v červnu 1438. Na českém trůně vydržel jen něco přes jeden rok -do října 1439. Měl sice oporu v české katolické šlechtě v čele s Oldřichem z Rožmberka, ale naopak nepřátele v početnějších kališnících do jejichž čela se postavil vítěz od Lipan Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Každopádně Albrecht během své krátké vlády v Čechách pro velké spory mezi katolíky a kališníky královskou moc upevnit nestihl. A když v Uhrách zemřel na úplavici, došlo k situaci, že byly Čechy bez krále

po celé další čtrnáctileté období až do roku 1453. Toto období bylo plné zákulisních intrik a bezpočtu složitých politických jednání. Kandidátů na český trůn se sice postupně našlo hned několik, ale všichni se kandidatury sami vzdali pro značně rozhárané a neutěšené poměry v ,,kacířské zemi”. Mezi českými katolíky a kališníky sice došlo k aspoň přiměřenému smíru a v Čechách bylo povoleno vyznávat obojí víru.

Dlouho však v zemi panoval čas rozbrojů, zmatků, intrik, soukromého kořistnictví feudálů. Dařilo se i lupičství. Ve snaze nepříznivou situaci aspoň zčásti zmírnit si představitelé vysoké i nižší šlechty a měst rozdělili zemi do krajů a v nich jako zástupce vlády ustanovili regionální spolky -takzvané lanfrídy. V čele lanfrídů stáli zvolení hejtmani. I v této obtížné a značně rozhárané době se však v Čechách objevili schopné osobnosti, které se snažili vrátit zemi pořádek. Nejprve to byl již zmíněný Hynek Ptáček z Pirkenštejna a po jeho smrti v roce 1444 pak především vysoký kališnický šlechtic Jiří z Poděbrad. Ten měl sice nepřátele v katolické šlechtě, ale v červnu 1448 se mu podařilo ustavit takzvanou ,,Poděbradskou jednotu” z kališníků.

Katolíci jako její protipól sice následujícího roku ustavili svou ,,Strakonickou jednotu”, ale ještě předtím v září 1448 se Jiřímu podařil mistrovský tah. Té zářijové noci totiž se svým kališnickým vojskem lstí a bez boje obsadil Prahu. Jiří z Poděbrad poté i přes odpor katolíků působil ve funkci zemského správce. Oficiálně jím byl jmenován ale až v roce 1452.

Zákonitý nárok na český královský trůn měl potomek Albrechta II. Rakouského Ladislav, který se kuriózně narodil až krátce po smrti svého otce a proto dostal přízvisko Pohrobek. Měl nárok nejen na královskou korunu v Čechách, ale i v Uhrách a v Rakousku. Zatím však byl ve stavu právě narozeného batolete a o prozatímní vládu ve všech třech zemích se rozpoutal dlouhý a spletitý boj. V Čechách však měl situaci postupem času pod kontrolou schopný Jiří z Poděbrad. Pasivní role dětského krále Ladislava Pohrobka vytvořila pro Jiřího z Poděbrad možnost skvělé státnické kariéry  A té se mimořádně schopný Jiří zhostil více než dobře.

Ladislav Pohrobek se stal oficiálně českým králem ve svých třinácti letech v roce 1453. Země prý za jeho vlády po letech válek a vnitřních sporů znovu začala vzkvétat. Ne ovšem zásluhou tohoto ,,dětského krále” ale především díky zemskému správci Jiřímu Poděbradskému, který ve své funkci zůstal, i když už Pohrobek oficiálně vládnul. Ladislav Pohrobek vládl v Čechách pouhé čtyři roky. Jeho předčasná smrt, v době kdy ještě ani nedosáhl plné dospělosti v roce 1457 byla až do druhé poloviny dvacátého století obestřena tajemstvím. Pohrobek prý byl zcela zdravý a pak náhle během pouhých pár dní zemřel. Téměř všichni mocní, zejména odpůrci, obvinovali Jiřího z Poděbrad, že nechal Pohrobka otrávit, aby se stal sám českým králem.

Tomuto těžkému obvinění musel od četných historiků čelit Jiří ještě celá staletí po Pohrobkově smrti. Teprve ve druhé polovině dvacátého století přinesly nejmodernější antropologické výzkumy Pohrobkových kosterních ostatků do případu  jasno. Pohrobkovy ostatky byly v roce 1985 pod vedením vynikajícího českého antropologa Emanuela Vlčka zkoumány sérologicky, toxikologicky, rentgenologicky i histologicky. Závěr byl možná pro některé historiky překvapivý, ale jednoznačný. Král Ladislav Pohrobek nebyl otráven, ale zemřel na leukemii-nemoc v 15.století naprosto neznámou. Teprve po dlouhých staletích byl následující český král Jiří z Poděbrad definitivně zbaven křivého obvinění z královraždy.

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář