white

Problematické otázky českých dějin 57

Sedláci u Chlumce

Patrně jste někdy slyšeli rčení ,,Dopadneš jako sedláci u Chlumce“. Má znamenat snadnou až trapnou a hlavně jednoznačnou porážku. Hodilo by se ovšem spíše na kolektivní selhání, než na porážku jednotlivce.

Asi jen někdo z vás ví kdy a kde a následkem čeho toto úsloví vzniklo.

Je staré již bezmála celých 250 let. Vzniklo totiž nejspíš brzy po roce 1775, nebo možná přímo toho pro sedláky kritického roku.  A vzniklo jako následek neúspěšného selského povstání, když k jednomu z jejich neúspěšných střetů s císařskými vojáky došlo u východočeského Chlumce nad Cidlinou. Chlumec je však pouze jedním z míst, kde  v onom pro sedláky kritickém roce došlo k násilným střetům. Prakticky v týchž dnech a téměř to samé, nebo aspoň podobné probíhalo i na řadě jiných míst-především před Prahou, ale také například na Trutnovsku, Broumovsku, Pardubicku i jinde, celkem asi na čtvrtině území Čech.

Ale popořádku: Je březen roku 1775. Již celých deset let je spoluvladařem císařovny Marie Terezie prý pokrokový, prý šlechetný, prý k sedlákům vlídný její syn Josef II./pozdější rakouský císař/. A je v Čechách také období po nedávné populační katastrofě , po hladomoru století a ten má stále zlé následky. Jen v Čechách zemřelo v letech 1771-72 snad čtvrt milionu lidí následkem hladu a nelidského zacházení ze strany panstva. A spoluvladař Josef II. prý chystá, nebo snad už dokonce vydal ,,Zlatý patent“ o zrušení nevolnictví i roboty./Josef II.

oba patenty skutečně vydá, ale až o pár let později/.

Nevolnictví a robota jsou pro nebohé sedláky ale už zrušeny mylně v onom osudném roce 1775. Vrchnost prý však sedlákům Josefův ,,Zlatý patent“ tají a protiprávně s nimi stále jedná jako s dobytkem a nutí ke stále tvrdší robotě. Proč robotovat a dřít na pány, když robota byla přece zrušena? Tak přemýšlejí a uvažují sedláci snad v celých Čechách. Je přece nezbytné domoci se nových práv, která jsou pány utajována a upírána. Domoci se za každou cenu.. Třeba i silou.

Není zcela zřejmé, v kterém konkrétním místě se lavina selského povstání utrhla. Bouře vypukly téměř současně po celých Čechách. Houfy otrhaných chlapů většinou jen s holemi, cepy a kosami táhnou krajem. Nejvíc , snad na dva tisíce se jich dostane až před brány Prahy. Proti nim jsou nasazeni císařští vojáci -jízdní i pěší, hlavně však po zuby ozbrojení. Houfy uboze ozbrojených sedláků se však v menším množství srocují i jinde.-na zámku v Hoříněvsi, v Cerekvici, Sadové, Kratonohách, Libčanech a řadě jiných míst. Jedním z nich je i Chlumec nad Cidlinou.

Vyjednává se. Někde se vyjednávání podaří a sedláci se rozejdou. Jinde se to daří už méně a dojde ke srážkám. Proti po zuby ozbrojeným vojákům nemají však téměř bezbranní sedláci nejmenší šanci. K žádnému většímu povstání nakonec nedojde. Jen na některých místech dojde k drobným srážkám. Naštěstí mrtví se dají počítat pouze na desítky, určitě už ne na stovky.

A jak to opravdu bylo u Chlumce nad Cidlinou? Fakticky se tu žádná bitva nekonala.

Nejvýše 500 chabě ozbrojených sedláků se pokouší dostat na kopec se zámkem, aby si zde vymohlo podpis potvrzení, že robota byla zrušena. Pak zasáhli vojáci a došlo spíše k rozehnání davu sedláků než k nějakému střetnutí. Sedláci nakonec byli zahnáni až do blízkého rybníka, kde jich patrně několik utonulo. Zastřeleno jich bylo údajně jen pět. Zato zajaty a posléze uvězněny asi dvě stovky.

Dnes s odstupem téměř 250 let dobře víme, že k žádnému povstání vlastně ani v roce 1775 nedošlo. Jen k drobným střetům téměř beze ztrát. Sedláci u Chlumce dopadli tak jak dopadli. Rčení na jejich marné snažení ale zůstalo…..

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář