white

Slaný-historie města 5.část

Slaný od začátku 19. století do vypuknutí I. světové války

Jak již bylo napsáno v minulém díle o historii města Slaného, při reorganizaci státní správy byl v roce 1714 Slánský kraj sloučen se sousedním krajem Rakovnickým a nesl označení jako Rakovnický kraj. Ten však nikdy přímo v Rakovníce svou úřadovnu neměl a až do roku 1788 úřadoval v Praze. Od roku 1788 jeho úřadovna přesídlila nikoli do Rakovníka, ale do Slaného.

V revolučním roce 1848 skončila éra krajských úřadů v Čechách , která trvala několik set let. Došlo k zásadní reformě celé státní správy.  V Čechách bylo vytvořeno 7 velkých krajů a 79 okresů. Okres se stal novou správní jednotkou. Ve Slaném začalo úřadovat nové c.k. okresní hejtmanství v únoru roku 1850. Slaný se tak stal sídlem politického okresu, který zahrnoval soudní okresy -slánský, libochovický a velvarský. Nadřízeným úřadem slánského tzv. ,,podkrajského úřadu“ byla krajská vláda v Praze.  V létě téhož roku 1850 začal pracovat C.k. okresní soud ve Slaném.

Ve druhé polovině 19. století docházelo v rakouské, později rakousko-uherské státní správě k častým změnám.  V roce 1855 například vznikly nové smíšené okresní úřady s pravomocí politickou i soudní. Okresní soudy jako samostatná instituce přestaly na čas existovat. Na místo zrušených krajských vlád byly zřízeny nové krajské úřady, ale ty byly již v roce 1862 zase zrušeny a bezprostředním nadřízeným okresního úřadu se stalo místodržitelství.  Poměrně malé smíšené okresy se neosvědčily a tak již roku 1868 dochází k další reorganizaci státní správy. Na území pozdějšího Středočeského kraje bylo zřízeno 16. okresních hejtmanství s 2-3 soudními okresy. Nové hejtmanství ve Slaném započalo svoji činnost 1.9. 1868 a zahrnovalo tři soudní okresy -slánský, novostrašecký a velvarský.

Mimořádný význam pro politický a hospodářský rozvoj města Slaného i jeho okresu měl vznik samosprávního orgánu -okresního zastupitelstva.  Okresní zastupitelstva se však díky své pokrokové činnosti netěšila velké přízni vídeňského dvora. Navíc místodržitelství žádalo rozpuštění obecního zastupitelstva  a přenesení úřadování na okresního hejtmana.  Okresní zastupitelstvo ve Slaném se odvolalo k ministerstvu vnitra , které svým rozhodnutím zrušilo návrh na jeho rozpuštění. Po těchto počátečních potížích stálo slánské okresní zastupitelstvo dlouhá léta v centru hospodářského i politického dění.

Velmi významným byl pro město Slaný rok 1884. Tohoto roku byl dekretem samotného císaře a krále Františka Josefa I. Slanému vrácen a obnoven po několika stoletích titul KRÁLOVSKÉ MĚSTO.

Objektivní příčiny v roce 1912 vyvolaly nutnost rozdělení rozsáhlého okresního hejtmanství jednoho velvarského soudního okresu na soudní okresy dva- velvarský a kralupský.  Krátce potom zahájilo činnost samostatné okresní hejtmanství v Kralupech nad Vltavou se soudními okresy Kralupy nad Vltavou a Velvary. Tak se Velvarsko oddělilo od slánského okresního hejtmanství.

Slaný se stal okresním městem , sídlem úřadů , centrem dosti rozsáhlého teritoria. Na místě regulovaného magistrátu rozhodovala o svém životě svobodná městská obec.

Záhy však vypukly nejen, na celém Slánsku, v celých Čechách , ale i v celé Evropě zcela nové starosti. Koncem července roku 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a tím následně vypukla I. světová válka.

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář