Slavní indiánští náčelníci 7

SEDÍCÍ BÝK-2.část

Tragédie Sedmé kavalerie u řeky Little Big Hornu byla příliš velkou ranou do sebevědomí pyšných Američanů. A zatímco po celých Spojených státech panuje hluboký zármutek i nenávist vůči Indiánům, odvádí prozíravý SEDÍCÍ BÝK své bojovníky z nebezpečných míst. Ví dobře, co bude následovat. Jestliže tentokrát u Little Big Hornu Indiáni slavně zvítězili, nebude tak tomu provždy. Vždyť bledé tváře jsou mnohem silnější. A nebudou váhat. Ztráta pyšné Sedmé kavalerie se okamžitě stává důvodem ke krvavé odplatě. Nové a nové silné americké oddíly míří na prérii.

A SEDÍCÍ BÝK je unaven. Rozhoduje se napodobit čin svého předchůdce Rudého oblaka, který nakonec odešel do rezervace. Ne tam on hrdý náčelník Tatanka Yotanka nepůjde.

Pod ochranou zapálené prérie z ní odchází. Míří se svými bojovníky na sever . Jeho cílem je na Spojených státech nezávislý stát-Kanada. Úspěšně překračuje americké hranice a dostává se do země ,,Veliké matky“ /anglické královny Viktorie/,kterou je Kanada.

Tam za ním Američané nemohou. Zdá se že Američanům navždy unikl,aniž by jimi byl poražen. Jenže….! V Kanadě je úplně jiná příroda, především hlubokých těžko prostupných lesů.A ta má k jeho domovské prérii s početnými stády bizonů tak daleko.

Jeho Indiáni neumí v kanadské přírodě žít. Bizoni zde nejsou a lesní zvěř je tolik plachá.

Sitting Bullovi Indiáni ji neumí lovit. V kanadských lesích jsou sice svobodni ale zle tu hladoví a živoří. Navíc se jim strašně stýská po původní vlasti. Po nekonečné prérii.

Indiáni vydrží v Kanadě jen několik let a pak se postupně vracejí do Spojených států.

SEDÍCÍ BÝK mezi posledními. V roce 1880 se dobrovolně hlásí v jedné z amerických pevností. Odevzdává svou opakovačku veliteli pevnosti se slovy:

,,Přeji si, aby už navždy skončilo nepřátelství mezi rudými muži a bledými tvářemi.“

Nikdo však jeho slovům nevěří. Stěhují ho z rezervace do rezervace , ztrpčují mu stáří jak jen mohou. Ani to Američanům nakonec nestačí. SEDÍCÍ BÝK je i v dobách míru krajně nebezpečným mužem a je třeba se ho zbavit jednou provždy. A záminky nalézají bílí Američané přece velmi snadno.

Poslední rezervací, ve které SEDÍCÍ BÝK žije je nehostinný Standing Rock. Zrádný americký správce této rezervace zveličí jednání SEDÍCÍHO BÝKA, který ani tady v nehostinném Standing Rocku nepřestal toužit po svobodě a rodné prérii.

Oznámí vyšším úřadům, že SEDÍCÍ BÝK se opět snaží získat pro zde sídlící indiánské bratry svobodu. Je to tak ale opravdu? Vždyť Sitting bull je již starým mužem věkem se blížícím šedesátce. Píše se totiž už rok 1890. Vyšší úřady Spojených států však správcovu nepodloženému udání rády uvěří. I oni by potřebovaly SEDÍCÍHO BÝKA nejraději mrtvého.

V prosinci 1890 přichází ze samotného Washingtonu rozkaz o zatčení slavného Tatanky Yotanky.

Aby to nebylo tak okaté,mají ho zatknout příslušníci tzv. Indiánské policie-tedy Indiáni,kteří zradili svůj lid a za slušný žold a krásný stejnokroj slouží nepřátelským Američanům. V polovině prosince se příslušníci Indiánské policie pod vedením poručíka Býčí hlavy vydávají do Sitting Bullova obydlí, aby ho zatkli. Přes čtyřicet indiánských policistů v záloze se stovkou amerických jezdců se vydává již starého neozbrojeného náčelníka zatknout. Vstupují do jeho skromné chýše,kde žije jen se ženamy a dětmi. Vyzývají SEDÍCÍHO BÝKA, aby se jim vzdal. Mezitím se zpráva o jeho zatčení ale roznesla po celé rezervaci. Indiáni spěchají svého náčelníka bránit. Dochází jen k malé přestřelce,protože Indiáni v rezervaci střelné zbraně téměř nemají. V přestřelce je zastřelen velitel policistů Býčí hlava,ale jeho podřízený seržant Rudý tomahawk zabíjí ranou do týla slavného náčelníka. Tak skončil možná nejslavnější indiánský náčelník, slavný vítěz nad Sedmou kavalerií u řeky Little Big Hornu.

Jeho pohřeb se koná v nejvyšší tajnosti. Nikdo z Indiánů rezervace Standing Rock se ho nesměl zúčastnit.

A to ještě není úplný konec nad původním americkým obyvatelstvem. Za pouhých několik dní na konci prosince dochází k poslednímu velkému masakru severoamerických Indiánů, z velké části žen a dětí na místě zvaném Wounded knee/česky Poraněné koleno/ kde jsou pobity stovky původních obyvatel Ameriky. Schodou okolností se tak stává právě v období vánoc-svátků pokoje,míru a lásky….

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář