white

Stochov

Po Kladnu a Slaném je se svými téměř šesti tisíci obyvateli Stochov třetím nejlidnatějším městem Kladensko- Slánského regionu. Leží v jeho západní části a sousedí s rakovnickým regionem. Přímo přes město vede železniční trat z Prahy přes Kladno do Rakovníka.

Stochov leží na výšině, chráněné od severovýchodu potokem Loděnice/známějším pod názvem ,,Kačák“ /a od jihu potokem tekoucím od Rynholce. Původně zde byly močály, které Stochovskou výšinu dobře přírodním způsobem chránily a proto byla část území dnešního Stochova osídlena již v době laténské , kdy zde existovalo hradiště. Na ně v ranném středověku navázalo staroslovanské blatné hradiště. Tradice do míst současného Stochova kladla sídlo kněžny Drahomíry, které se tu roku 903 měl narodit český kníže svatý Václav. Název Stochov prý pochází od stovky chův, které měly o pozdějšího knížete po jeho narození pečovat. Narození svatého Václava má připomínat tzv. Svatováclavský dub, který byl po porodu knížete prý jako ratolest zasazen. Jedná se sice jen o historicky nepodloženou legendu, ale dendrologové odhadují stáří již jen trosek stromu skutečně až na přibližně tisíc let. Ranně středověké osídlení Stochova dokládají i nálezy hradištní keramiky. V blízkosti dubu stával prý i staroslovanský val, který však dříve než mohl být prozkoumán zanikl při stavbě stodoly. Proto nelze stoprocentně dokázat, že zde skutečně staroslovanské hradiště existovalo.

Nejstarší písemné zmínky o Stochovu pocházejí až z roku 1324, kdy byl jeho majitelem Dětřich ze Stochova. To už zde patrně stávala i středověká tvrz, v pramenech poprvé uváděna v roce 1330 v prodejní smlouvě Dětřicha ze Stochova. Jednalo se o gotickou tvrz palácovitého typu , kterou chránila ochranná zeď, příkopy a valy. Do jejího fortifikačního systému byl zahrnut i farní kostel a to především jeho věž, která fortifikaci objektu posilovala.

Rod vladyků ze Stochova byl již na počátku 14. století početný a jeho příslušníci byli nuceni se o majetek/Tvrz i okolní vsi Honice, Holubín a Rynholec// dělit. Časem museli pro dluhy svůj majetek postupně rozprodávat, až nakonec ze Stochova odešli. Po jejich odchodu se na Stochově vystřídala řada majitelů, než se stochovský  majetek dostal do rukou vladyků z Vratislavic . Těm pak patřil téměř sto let od konce 14. do konce 15. století tedy i přes celou husitskou revoluci. V šedesátých letech 15. století stochovská tvrz zpustla, patrně následkem nějaké živelné pohromy, snad požáru. Na přelomu 15.a 16. století stochovskou tvrz obnovil příbuzný vladyků z Vratislavic Jan Hromada z Boršic. Roku 1528 ji však prodal Žejdlicům ze Šenfeldu. Na konci 16. století ji od nich koupili nechvalně proslulí mocní Martinicové a připojili ji ke svému smečenskému panství. Právě za jejich držení však začala stochovská tvrz rychle chátrat , poté co přestala sloužit obytným potřebám. Definitivní zkázu tvrze pak dokonala následná třicetiletá válka.

Ves Stochov patřila jako méněcenná část majetku Martinicům až do roku 1848. Ani po tomto roce neměl Stochov až do 50. let 20. století žádný větší význam. Svědčí o tom sčítání místních obyvatel v roce 1932, kdy ve Stochově trvale bydlela necelá pětistovka lidí. V současné době je jich zde trvale přihlášeno téměř 10x tolik.

V padesátých a šedesátých letech minulého století však ve Stochově vyrostlo poměrně velké sídliště především pro horníky z nedalekého Dolu Nosek a počet místních obyvatel se díky tomu zmnohonásobil. V roce 1967 byla dokonce někdejší bezvýznamná  ves povýšena na město.

V současné době jsou součástí města Stochova předměstská část Honice/nejstarší zmínky již z roku 1088/

a přidružená obec Čelechovice /první zpráva o vsi je z roku 1358/.

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář