Konrád II. Ota, první část vlády Přemysla Otakara I. a Jindřich Břetislav
V časech velkého úpadku a rozdělení českého státu vládl Konrád II. Ota , někdy též uváděn s přídomkem Znojemský nejprve na Znojemsku a Brněnsku. Ještě za časů vlády Bedřicha zatoužil ctižádostivý Konrád i po Olomoucku, ale přidělit mu i toto území Bedřich odmítl. Proto se oba muži , dřívější spojenci rozešli ve zlém.
Soběslav II. a Bedřich
A zase úpadek českého státu. Do jeho samotné existence znovu zasahují Němci, konkrétně jejich císař Friedrich Barbarossa, který už zrádně zatočil s druhým českým králem Vladislavem. Ted po jeho abdikaci a následné smrti chce využít nesvárů mezi rodovými větvemi Přemyslovců, dokonce způsobem bezprostřední agrese. A žel v čele českého státu jsou opět slaboši. A Barbarossa se snaží jak jen může. Chce rozdělit český stát na dva , nebo dokonce i tři části. Roku 1182 se mu podaří odtrhnout od Čech tzv. Markrabství moravské. Pro český stát nastávají doposud možná nejtěžší doby. Knížecí stolec ustavičně mění vládce a český stát jen tak tak, že nezanikne. Nejprve po velmi krátkou dobu vládne v Čechách Bedřich. Barbarossa ho však sesadí a nastolí v Čecháchh vládu jiného Přemyslovce Soběslava II. Soběslav, který si v českých dějinách nese přízvisko -kníže selské se dostal zásahem císaře do čela státu kuriozně přímo z vězení.
16. Vladislav II.-druhý doživotní český král
Po smrti schopného Soběslava I. se novým českým knížetem stal v roce 1140 jeho prvorozený syn Vladislav II. Žel se stal knížetem v době, kdy stále více rostla moc české šlechty, v jejíž části měl své nesmiřitelné odpůrce. Někteří šlechtici si přáli za knížete jiného Přemyslovce a z těchto důvodů vypukla v zemi i domácí válka. Vladislav využil příbuzenského vztahu s budoucím německým císařem /byl jeho švagrem/ a s německou pomocí své odpůrce již v první polovině 40. let porazil.
Soběslav I. První čtvrtina 12. století plná zmatků, častého střídání panovníků i zásahů z ciziny, především Německa pominula. Rokem 1125 nastoupil na knížecí stolec Soběslav I., konečně zase jednou schopný panovník s politickou soudností, muž pevné a spravedlivé ruky. Zemi vládl celkem 15 let do roku 1140. O jeho funkci vládce rozhodl umírající Vladislav I. … Číst dál
Vladislav I. Po Svatoplukově násilné smrti zmatky a úpadek v českém stétě pokračují. Kandidáti na českého knížete jsou hned tři. Ve hře je znovu slabošský Bořivoj II. / Ještě jednou v letech 1117-1120 se českým knížetem stane./, dále bratr zavražděného Svatopluka Ota a konečně ten nejůspěšnější Vladislav I. Přímo pod Pražským hradem a Vyšehradem se … Číst dál
Bořivoj II. a Svatopluk Kníže Bořivoj II. vládl v českém státě ve dvou obdobích. Bylo to v letech 1101-1107 a podruhé v letech 1117-1120. Na knížecí stolec byl dosazen vlastně neprávem, když podle stařešinského řádu měl být knížetem jeho starší bratranec Oldřich. Bořivoj II. byl sice dobrosrdečný ale na druhou stranu měkký a tedy slabý … Číst dál
Konrád Brněnský a Břetislav II. Po smrti prvního českého krále Vratislava se stává již opět jen knížetem poslední žijící potomek ,,českého Achilla“ Břetislava I. Konrád Brněnský. Ale i jeho dny už jsou sečteny a po pouhých několika měsících vlády též umírá, aniž stačil za sebou zanechat nějakou výraznější vladařskou stopu. Štafetu českých knížat pak přejímá … Číst dál
Spytihněv II. a první český král Vratislav II. Podle stařešinského řádu, zavedeného Břetislavem I. se nejprve českým knížetem stal nejstarší z jeho synů Spytihněv II. Ten však vládl jen pouhých několik let/1055-1061/ a ve svých třiceti letech věku náhle zemřel. Za tak krátkou dobu po sobě nestačil zanechat výraznější vladařskou stopu. Kosmas ho sice charakterizuje … Číst dál
Břetislav I.-český Achilles Možná by i nedávno vzniklý Český stát zanikl, kdyby se na knížecím stolci neobjevila skutečná vladařská osobnost. Tou byl jediný syn Oldřicha a Boženy -Břetislav I., který ne neprávem získal i hrdé přízvisko ,,Český Achilles“. Jeho nástup do čela státu přišel po překonání řady problémů, které měli na svědomí ti, co udělovali … Číst dál
Jaromír a Oldřich Svárlivost i slabošství tří bratrů Boleslava III Jaromíra a Oldřicha způsobily nedávno vzniklémuČeskému státu málem zánik. Ten hrozil hned na počátku nového tisíciletí. Po definitivním odstavení Boleslava III. ,,Ryšavého“ vládne kromě Polska i v Čechách Boleslav Chrabrý. Snad se dá očekávat i sjednocení Polska a českých zemí v jeden celek. S tím … Číst dál