Zikmund Lucemburský /1436-1437/ Zikmund Lucemburský, syn krále Karla IV. a polovlastní bratr předchozího krále Václava IV. nebyl v Čechách nikdy oblíben. Brojili proti němu především radikální kališníci. Dostalo se mu pro jeho prohnanost, lstivostt i časté intriky neblahé přezdívky ,,šelma ryšavá“. Od roku 1387 byl nejprve králem uherským, později i císařem římským a toužil i … Číst dál

Doba bezkráloví za husitské revoluce 16. srpna roku 1419 zemřel český král z lucemburského rodu Václav IV. Jeho oficiálním nástupcem v čele českého státu měl být polovlastní bratr Zimkmnud Lucemburský. Problém byl v tom, že většina Čechů Zikmunda za českého krále neuznala. Navíc první pražskou defenestrací /30. července 1419/ začalo oficiálně radikální období husitské revoluce, … Číst dál

Pražská defenestrace a smrt krále Václava IV. Je léto roku 1419. Král Václav IV. se ještě jednou a naposled pokusí umlčet radikální Pražany. Na Novoměstskou radnici dosadí nové konšely, kteří mají umlčet především novoměstskou chudinu. I když začnou jednat pěkně zostra a nechají uvěznit tři chudé tovaryše, ve své funkci nevydrží nakonec ani celý měsíc. … Číst dál

Poslední léta vlády krále Václava IV. Husovo tělo bylo spáleno na Kostnické hranici a popel z něho byl vhozen do řeky Rýna. Zatímco v Kostnici zavládlo sebeuspokojení, Češi se zdvihli k obžalobě. Nemohli totiž pochopit , že byl potupně upálen člověk spravedlivější a svatější než jeho soudci. Dým, který měl udusit sen o lepším světě … Číst dál

Král Václav IV. a upálení mista Jana Husa Po podepsání Dekretu kutnohorského v roce 1409 odešlo z Pražské univerzity větší množství německých mistrů i tudentů. Univerzita se výrazně počeštila. Ale nastal jeden vážný provlém. Útoky na české království jako viklefisticky kacířské ze strany papeže a nejvyšších církevních představitelů zesílil. Proti Husovi se z obavy před … Číst dál

Václavova podpora Dekretu kutnohorského Zastavme se nyní na Pražské univerzitě v letech 1408 a 1409 Tam mají zatím převahu cizinci/především Němci/ nad Čechy a to jak mezi přednášejícími Mistry, tak mezi studenty. Cizince od Čechů odděluje problém zvaný ,,viklefisus“. Pokusme se ho nyní stručně vysvětlit. Pojem ,,viklefismus“ pochází od anglického církevního reformátora 14. století Johna … Číst dál

Král Václav IV. po návratu z vídenského vězení Zhruba od začátku roku 1304 byl Václav IV. znovu doma v Čechách v pozici českého krále. Jeho postavení se oproti desetileté válce s vysokou českou šlechtou i polovlastním bratrem uherským králem Zikmundem sice zlepšilo , ale jen částečně. Navíc prchlivá problematická Václavova povaha často podpořená přemírou konzumace … Číst dál

Vztah Václava IV. s polovlastním bratrem Zikmundem Zikmund/později známý jako šelma ryšavá/ byl polovlastním mladším bratrem krále Václava IV. Měli stejného otce Karla IV., ale odlišné matky. Zatímco tou Václavovou byla třetí Karlova manželka Anna Svídnická, Zikmund měl za matku poslední Karlovu manželku Elišku Pomořanskou.Energická Eliška také svého syna Zikmunda všemožně protěžovala /i na úkor … Číst dál

Václavovy problémy v českém království v 90. letech 14. století Z pozice římského císaře byl Václav IV. na samém začátku 15. století tedy sesazen. Nemalé problémy měl však i jako král v českém království. Zárodky příštích konfliktů bujely i mezi nejbližšími příbuznými. Václav měl smůlu i na polovlastního bratra Zikmunda i bratrance Jošta a Prokopa, … Číst dál

Václavovo panování v přetěžké době Největší životní smůlou Václava IV. bylo, že panoval v přetěžké době. Ta začala vlastně už v posledních letech vlády jeho tolik oslavovaného otce Karla IV. Celá římská říše do které svým způsonbem spadalo i české království se ve Václavových časech zachvěla těžkým politickým otřesem. Věřící najednou měli dva papeže místo … Číst dál

První roky vlády krále Václava IV. Když nastiupil Václav IV. na český i římský trůn bylo mu pouhých sedmnáct let. Nebyl tedy sice již dítětem , ale o stavu vyzrálé dospělosti v tomto věku lze jen sotva hovořit. Přitom měl náhle začít rozhodovat, řídit a vůbec jednat jako český panovník a navíc i římský císař. … Číst dál

Nástup Václava IV. na český i římský trůn ,,Otec vlasti“ Karel IV. ke konci roku 1378 umírá a najednou je vše jinak. Eru prosperity brzy vystřídá era stagnace. /Ta ale vlastně začala už v posledních letech Karlovy vlády./ Výklad že mimořádnou osobnost Karlovu nahradil v postavě jeho syna Václava IV. člověk naopak silně rozporuplný, nervově … Číst dál

Jaký byl Karel IV? Na otázku jaký vlastně byl Karel IV. především jako vladař není vůbec jednoduchá odpověd, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tendence dělat z něho ,,Otce vlasti“, dokonalého a mimořádně schopného panovníka jsou jen jedním úhlem pohledu. Když se na něj podíváme z té druhé strany , objeví se u … Číst dál

Smrt Karla IV. a co jí předcházelo Byl podzim roku 1378. Papežské schizma už řádilo plnou silou a ani tak schopný diplomat, jako byl Karel IV. si s ním nedokázal poradit. A pak se to stalo. Někdy na přelomu října a listopadu utrpěl Karel IV. těžké zranění levého kyčle. Prostě spadl z koně /nebo snad … Číst dál

Poslední politické úspěchy Karla IV. Když se Karel IV. konečně dočkal v únoru roku 1361 vytouženého dědice-příštího českého krále i římského císaře Václava IV. byl na vrcholu blaha. Však také Václava při výchově nejen bezmezně miloval, ale zároven i bezmezně hýčkal a rozmazloval. Současně pokračoval ve své typické lstivé i úskočné politické taktice ve které … Číst dál

Karlovy spory s Rudolfem Habsburským V padesátých letech 14. století se stále římský císař a český král Karel IV. nemohl dočkat mužského potomka a tím i dědice svých trůnů. Toho chtěli využít stále mocnější Habsburkové. Karel jim vyšel nejprve vstříct když v roce 1353 uspořádal svatbu své jedenáctileté dcery Kateřiny se čtnáctiletým habsburským následníkem Rudolfem … Číst dál