Ondřej Rubeš

4.5.202113.6.2020 autor: Ondřej Rubeš

Ondřej Rubeš

U piva s kamarády moc nemluvil a do toho zkoušel lehké drogy. Když se v osmnácti letech po atace paranoidní schizofrenie dostal na psychiatrii, zprvu se cítil ublíženě, po propuštění domů se ale začal bez pomoci stavět na vlastní nohy a zbavil se i všech závislostí.

2021

Zabývám se mimo počítače hraním na hudební nástroj brumle viz. třeba nejnovější videa https://youtu.be/Dy_bPY6oAl4, https://youtu.be/1Zwy9SydGx0 tady . Setkávám se se skupinou lidí, kteří také hrají na brumle. Pracuji v Dobrém místě už dlouho od roku 2012 zhruba, během této doby jsem pracoval jinde 3 roky, ve společnosti více dravé komerčně a vyráběl weby, nebo i komunikoval se zákazníky s cílem prodat. To mě nebavilo. Také se pokouším udržet svoje velmi malé podnikání, kdy pro různé zákazníky převážně v okruhu svým známých vytvářím weby, nebo opravuji počítače a notebooky, řeším různé problémy, hardware a software, dělám jim poradce. Několik webů jsem vyrobil, např. pro mě povedené jsou www.8gallery.cz, www.sekanaroyal.cz, www.zdravavyzivajaja.cz, nebo www.terapiecarbochova.cz , nebo nová verze webu www.lidemezilidmi.cz (v rámci Dobrého místa , také www.offtheroad.cz ) V průběhu let hraji na brumli, mám zkušenost i s hraním na buben, nebo didgeridoo, ale z klasických nástrojů si umím trochu zaimprovizovat na piano ( https://youtu.be/dNAFPoeD_rw ), a momentálně se učím na kytaru. Ale všechny ostatní nástroje, kromě brumle a vlastního hlasu jsou na mě složité.
Mám rád bylinky, čaje, ale také různé nápoje, mám rád také jídlo, masu se vyhýbám 😀 ale nejsem v tom nijak přesvědčený. Věřím v boha a hledám svůj způsob, jak víru správně směrovat a svojí životní sílu správně používat. Baví mě sledovat různé vědomosti, moc nečtu a tak dnes nacházím spousty materiálů ve videích. Jsou mi blízké slovanské kultury, snažím se si vzpomenout, jak to tady funguje kolem nás, a být více s přírodou. Nejsem dokonalý a kouřím hodně, oproti tomu se snažím žádné jiné látky včetně alkoholu nebrat. Rád chodím venku, do lesa, dál od Prahy, jako turista, jako vadrovník trochu. Rád jezdím na kole, ne na delší cesty, ale pro mě je to oblíbený nástroj k přiblížení. Kromě počítačové práce se zaměstnávám manuální, beru malé práce, jako natírání zdí, práce na zahradě. Ohledně zahrady a vesnických prací, jezdím do Ředhoště , Mšené lázně , kde je moc krásné prostředí a tam pracujeme na znovu oživení trhů www.trhyredhost.cz . Tam mají a pečují o zvířata , oslíka, kozy, slepice, krocany, prasata, krávy, i dva papoušky.
Fotím rád , dělal jsem dříve z fotek a svých amatérských maleb figur počítačové koláže.
Co je pro mě teď nějakou cestou, kombinace administrativní, počítačové a práce v přírodě se možností si uchovat prostor pro hraní na brumle.

Art Brut Galerie

“Autoři art brut jsou neznámé osoby zcela vzdálené prostředí profesionálních umělců. Tito lidé čerpají náměty, výběr materiálů, slovosled, rytmus, způsob psaní, atd. ze svých vlastních zdrojů, aniž by si brali za vzor klasické umění a nebo umění, které je právě v módě,“ napsal Jean Debuffet, francouzský malíř a sochař, tvůrce označení art brut (syrové umění). V naší rubrice Art Brut dáváme prostor lidem s jakýmikoli zdravotně-sociálními problémy, pro něž je tvorba cestou k očištění vlastní duše. V mnoha případech mají lidé zápasící třeba s tělesným postižením nebo dlouhodobou nemocí (nejen psychickou) daleko bohatší vnitřní materiál a intenzivnější potřebu jeho vyjádření, než lidé zdraví.

Co je Art Brut?

Název Art Brut se někdy překládá jako umění v syrovém stavu. Díla spadající do této „škatulky“ většinou tvoří lidé s duševním onemocněním, ale patří sem i tvorba dalších lidí, u nichž nějaký životní zlom (například úraz, nemoc, atd.) uvolní kreativitu a imaginaci. Autoři Art brut nebývají školení výtvarníci. Vyjadřují spontánně vlastní psychické stavy, tedy to, co prožívají a cítí, bez ohledu na umělecká pravidla a módní vzory.

V naší rubrice Art brut dáváme prostor lidem s jakýmikoli zdravotně-sociálními problémy, pro něž je tvorba cestou k očištění vlastní duše. V mnoha případech mají lidé zápasící třeba s tělesným postižením nebo dlouhodobou nemocí (nejen psychickou) daleko bohatší vnitřní materiál a intenzivnější potřebu jeho vyjádření, než lidé zdraví.