Blog

Poslední Žižkovy triumfy a vojevůdcova smrt

Vítězstvími Jana Žižky v bitvách u Hořic/duben 1423/ a především  u Strachova Dvora/srpen 1423/ byla v podstatě zažehnuta česká občanská válka, respektive válka husitské levice s pravicí. Na zradě revoluce je u pravicových kališníků zcela zřejmý i fakt, že se nakonec neváhali spojit i s vyloženými nepřáteli kalicha -katolickou šlechtou . Proti levicovým táborským a orebitským takzvaným polním vojskům se vytvořila panská jednota sdružující kališníky s katolíky. Žižka se však nového domácího nepřítele nezalekl a dosahoval nad ním dalších vítězství. Slyšíme o několika dalších dílčích bitvách vesměs vítězných u Kutné Hory, Čáslavi, Labského Týnce, ke kterým došlo ve druhé polovině roku 1423. Přes následující zimu sbíraly obě strany síly k dalším střetnutím. Počátkem roku 1424 zvítězil Jan Žižka nad Panskou jednotou ve větší bitvě u České Skalice. Jeho další vítězné bitvy nad zrádci revoluce následovaly na jaře téhož roku v západních i severních Čechách. Když pak Panská jednota zmobilizovala veškeré své síly, rozhodl se nepřemožitelný vojevůdce pro přesun na svou základnu ve východních Čechách. Při tomto přesunu byl zdánlivě neprodyšně obklíčen mnohem početnějšími nepřáteli u středočeského Kostelce nad Labem. Byl konec jara roku 1424.

Číst dál

Žižkův odchod z Tábora a založení tzv. Menšího Tábora ve východních Čechách

Jana Žižku jsme opustili na samém začátku roku 1422, kdy u Kutné Hory a Německého Brodu na hlavu porazil druhou křížovou výpravu. Dříve než budeme pokračovat v líčení jeho dalších osudů je třeba se aspoň několika slovy zmínit o situaci v Praze. Tam v tomto období byl prvním mužem české metropole ultralevicový kazatel Jan Želivský, kterému se dokonce na krátký čas podařilo nastolit jakousi diktaturu pražské chudiny. To samozřejmě nevyhovovalo nejen šlechticům, ale i zámožným měšťanům. Proto byl Želivský začátkem března 1422 zrádně vlákán k jednání na Staroměstskou radnici a tam s několika levicově smýšlejícími husity v podstatě zavražděn. Pražská chudina sice okamžitě krvavě mstila smrt svého milovaného vůdce, ale u vlády se udržela už jen dva měsíce. Zhruba od poloviny května 1422 získali v Praze převahu zámožní měšťané a těžiště pražské politiky se od prudkého vychýlení vlevo už natrvalo vychýlilo doprava.

Číst dál

Magistr Radek

Psychiatričtí pacienti nebývají jen životní ztroskotanci, kterým je psychiatrická léčba souzena už od mládí. Právě naopak, mnozí jsou poprvé hospitalizováni až třeba v pokročilejším středním věku. Občas se mezi nimi objeví i lidé s vysokoškolským vzděláním a dokonce i vysoce úspěšnou pracovní kariérou. Já osobně jsem byl hospitalizován se třemi doktory medicíny, dvěma doktory práv, několika inženýry i inženýrkami i několika magistry.

Číst dál

Jana Rožničková

S Janou Rožničkovou jsem se poprvé setkal v beřkovické psychiatrické léčebně v době, kdy jsem ještě neměl přiznaný invalidní důchod. Nebyli jsme tenkrát na společném oddělení, ale vzhledem k tomu, že jsem byl zrovna hospitalizován na otevřeném oddělení a mohl se tedy volně pohybovat po celé beřkovické léčebně jsme se mohli pravidelně setkávat.

Číst dál

Dvojí tvář pacienta Břízy

S pacientem Břízou /jeho křestní jméno si žel již nepamatuji/ jsem byl v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích dvakrát. Poznal jsem ho ve dvou jeho zcela odlišných přístupech k psychickému onemocnění.

Číst dál

Kamil Šindel

S Kamilem Šindelem jsem se opakovaně potkával v době  zhruba před 25 lety, kdy mě v beřkovické léčebně  krátkodobě přibližně dva týdny hospitalizovali i několikrát za rok . Setkával jsem se tam tenkrát většinou se stále stejnými lidmi a mezi nimi také měl i dobré kamarády. A na příjmovém oddělení-pavilonu 1 jsem jich měl hodně. Patřil mezi ně určitě i  Kamil Šindel, kluk asi o pět let mladší než já, kterému bylo tenkrát kolem pětadvaceti let. Kamil byl v té době stejně jako já ,,stálým zákazníkem“ beřkovické jedničky a jeho hospitalizace se stále opakovaly.  Na rozdíl ode mě  měl smůlu v tom, že neměl kde bydlet a když byl z léčebny propuštěn, bud své bezdomovectví přežíval u různých pochybných existencí, nebo živořil po  nádražích, sklepích, nebo dokonce i kanálech. Pamatuji se na jeden společný pobyt, kdy Kamila přivezla do Beřkovic sanitka v doslova dezolátním stavu. Byl hrozně špinavý a silně zapáchal, na sobě měl nějaké bezdomovecké hadry, které snad vytáhl někde z popelnice. Dřív než ho lékařka vyšetřila, musely ho sestřičky vykoupat.  Těžko tento fakt odsuzovat, když Kamil neměl žádné bydlení a živořil na ulici.  Přitom při pobytech v léčebně hygienu bez sebemenších problémů dodržoval a denně se koupal.

Číst dál

10.březen -72. výročí tragické smrti ministra zahraničí Jana Masaryka

Jan Masaryk -syn nezapomenutelného prezidenta osvoboditele Tomáše Gariquea Masaryka, náš předválečný válečný i poválečný významný diplomat zahynul dodnes záhadnou smrtí před  dvaasedmdesáti lety dne 10. března 1948. Našli ho mrtvého časně ráno pod okny jeho ložnice s koupelnou v Černínském paláci na Pražském hradě.

Číst dál

Literární tvorba J.A. Komenského obsahuje jak pansofické/encyklopedické/ a renesanční ideály, tak i barokní postoj k víře a rozumu. Tvořit začal ještě před bitvou na Bílé hoře, když ve spisku ,,Listové do nebe“ /1619/ se věnuje postavení chudých ve feudální společnosti. V pojednání ,,O poezii české“ /1620/ se zabývá časoměrnou prozodií, překládá biblické žalmy a ponaučení do češtiny.

Číst dál