Příjemná duše v každém věku

Blanka Ammann (dříve Mikolajková) se narodila v Kyjově. Vystudovala gymnázium v Rožnově pod Radhoštěm.Poté studovala na VUT Brno. Původním vzděláním je tedy technik – mikroelektronik.

Začátkem 90 let dálkově vystudovala konzervátorství na Uměleckoprůmyslové škole grafické v Praze. Již od svého dětství se naučila řadě ručních prací díky své mamince. Pracovala ve Valašském Muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a ve vsetínském muzeu v konzervačních dílnách. Textilní techniku – pletení na rámu (tzv. Krosienku) se naučila díky odborné pracovnici paní Marii Salichové z Valašského Muzea v přírodě. Krosienka se stala jejím koníčkem, ale i dalším zaměstnáním. V roce 2007 se stala držitelkou titulu Nositel tradice lidového řemesla. V roce 2004 začala pracovat jako koordinátor a pracovní terapeut vprojektu o.s. Zdravý Rožnov Iskérka v Rožnově pod Radhoštěm, který společně s paní Vlastou Křeménkovou a paní Terezou Tichou v roce 2006 osamostatnily a založily samostatné o.s. Iskérka, kde působila paní Blanka jako managerka.

V letech 2006 – 2013 byly v Iskérkce postupně realizovány 3 mezinárodní projekty s nizozemskou organizací Stichting De Boei (Eindhowen) . Posledním byl projekt „S uživateli sociálních služeb a nizozemskou expertízou k systémovým změnám“, který řídila Ing. Alena Vašků. V tomto projektu pracovala paní Blanka na pozici intervizora.

V posledních letech jsou jejím velkým koníčkem vnoučata. Prozradím, že miluje TICHO. A nyní už slíbený rozhovor s touto zajímavou osobností.

Proč jste založila neziskovou organizaci Iskérka o. s. nyní je to už o. p. s.?

Přesněji jsem byla u založení Iskérky. Byla jsem vlastně k této myšlence přizvána občanským sdružením Zdravý Rožnov. Iskérka byla dva roky pouze projektem Zdravého Rožnova a potom jsme založili samostatné občanské sdružení Iskérka. To už moje myšlenka byla. A následně vlastně pod tlakem vznikajícího nového občanského zákoníku jsem založila o.p.s.

Jak byste popsala spolupráci s Nizozemím a Vaší organizací?

Spolupráce začala s panem De la Hayem – jakýmsi poradcem, na kterého nás nakontaktovala paní Alena Vašků. Poté Iskérka realizovala tři mezinárodní projekty s organizací De Boei. Práce byla organizačně náročná, ale krásná.

V čem jste viděli přínos v této spolupráci?

Jednoznačně v předávání zkušeností a uvažování. Zabývat se tím,jak věci udělat jdou, ne proč udělat nejdou.

Jaké bylo Vaše zaměstnání po dobu Vašeho života?

Byla jsem mechanikem vakuových zařízení, konzervátorkou/restaurátorkou , pracovnicí v sociálních službách, manažerkou a osobou samostatně výdělečně činnou.

Jak jste se dostala k tzv. Krosience? Co to všechno obnáší?

Krosienka – pletení na rámu – je velmi stará textilní technika, kterou byly dříve zhotovovány některé součásti krojů. Při své práci konzervátorky jsem jednou dostala úkol tyto věci opravit. No a když je třeba něco opravit, musí to člověk umět. Tak jsem se tuto techniku naučila. Krosienka je vlastně prohazování nití osnovy prsty. Osnova – tedy niti – jsou nataženy na rámu. Někdy pracuji jen se 100 nitmi, někdy s 800 a více. Podle výrobku.

Kde všude jste ji prezentovala a učila?

Krosienku jsem prezentovala po celé České republice, na Slovensku, v Chorvatsku, ve Francii, v Německu a Švýcarsku, ve Velké Británii. Učila jsem ji zatím pouze v ČR.

Čím se nyní zabýváte?

Od léta 2019 jsem přijala pozici konzultanta / garanta za sociální oblast ve Zlínském kraji v projektu Deinstitucionalizace probíhající reformy péče o duševní zdraví organizované Ministerstvem zdravotnictví. /Mé úkoly se řídí požadavky projektu . Konkrétně bych ráda přispěla podpoře rozvoje sociálních služeb směrem k lidem se zkušeností s duševní nemocí. Také podpoře hnutí lidí s touto zkušeností.

Co byste změnila v systému péče o duševní zdraví?

To je těžká otázka. Péče je jak zdravotní tak sociální. Asi to, aby byla co nejvíce zdravotně-sociální a zabývala se možnostmi lidí s duševním onemocněním, nikoli jejich omezeními.

Jak vnímáte reformu psychiatrické péče v ČR?

Jako velkou změnu v přístupu k lidem s duševní nemocí. Jako proces dlouhodobý. Jako proces který má šanci přispět k spokojenějšímu životu lidí, které nemoc postihla.

Jaké je Vaše přání do budoucna

Nerada vyslovuji svá přání, takže na tuto otázku neodpovím.