SK Kladno třetí v nejvyšší soutěži a senzační vyřazení Milána ve STEP
Rok 1934 je nejúspěšnějším rokem v celé 120-leté existenci fotbalového SK Kladno. Navíc je tento rok i jedním z nejúspěšnějších v historii československé kopané. Reprezentační tým skončil na Mistrovství světa v Itálii senzačně druhý za domácími Italy a nebýt vyloženě stranického rozhodování švédského rozhodčího Eklinda, kterému před zápasem ,,požehnal“ z lože samotný diktátor Mussolini, mohli být Čechoslováci i mistry světa. Takto ve finále ,,rozkopaný tým s řadou zraněných hráčů, kteří tehdy nemohli střídat prohrál s domácí Itálií 1:2 až po prodloužení.
K bronzové příčce v nejvyšší soutěži nastartovalo Kladno deklasování pražské Sparty 5:1 a především střelec všech pěti branek František Kloz, který hrál v tomto roce v životní formě.
Jako třetí celek v pořadí v nejvyšší soutěži dostal SK Kladno možnost hrát i v tehdy velmi slavném Středoevropském poháru, který byl srovnatelný s dnešní, když už ne Ligou mistrů, tak určitě alespoň s Evropskou ligou. Los 1. kola byl přitom ke Kladnu vyloženě krutý a v 1. kole mu přisoudil italského mistra Ambrosianu/dnes Inter/ Milano.
První utkání proti mistru země mistrů světa se hrálo na Kladně a skončilo nerozhodně 1:1. Italové vedli brankou svého nejlepšího hráče- mistra světa Giussepe Meazzy z prvního poločasu. Kladno vyrovnalo až minutu před koncem utkání a to ještě z penalty, kterou proměnil Bubeníček.
Mnozí skeptičtí kladenští příznivci po tomto utkání doporučovali kladenským hráčům, aby k odvetě do Milána ani nejezdili, že tam dostanou minimálně ,,bůra“.
Vše ale dopadlo úplně jinak. V odvetě v Miláně sice dostal domácí brzy do vedení opět nezadržitelný Meazza, ale poté po faulu na Kloze vyrovnal z penalty znovu Bubeníček.
Meazza proto do poločasu vstřelil ještě druhou branku a po první půli byl stav 2:1 pro milánské hráče. Ale pak začal druhý poločas a děly se věci! Neudržitelný kanonýr František Kloz dvěma přesnými zásahy skóre otočil a Kladno v Miláně senzačně zvítězilo 3:2. Samozřejmě to znamenalo postup do 2. kola tehdejší nejslavnější mezinárodní klubové soutěže. Hlavní roli hrál sice František Kloz, ale protože by se neobešel bez podpory ostatních kladenských hráčů sluší se vyjmenovat kompletní sestavu vítězného týmu. Chytal legendární brankář Tichý, známý svou více než stokilovou postavou, při které byl ale skvěle mrštný. V obraně nastoupila sehraná dvojice Nejedlý-Habr, záložní trio tvořili Bouška, Kraus a Černý a pětičlenný útok tvořili vedle Kloze ještě Bubeníček, Procházka, Junek a Hromádka.
Po senzačním vyřazení Milána ze Středoevropského poháru se v Praze uskutečnil slavnostní pochod hráčů Kladna za doprovodu hornické kapely.
I los 2. kola Středoevropského poháru byl ke Kladnu krutý a přiřkl mu za soupeře mistra Maďarska Ferencvaros Budapešť. Navíc první utkání v Budapešti se přes kladenské protesty hrálo pouhé čtyři dny po návratu týmu z Itálie. SK Kladno ho prohrál vysoko 0:6 a zdálo se vše jasné. V odvetě na Kladně ale domácí Madarům ještě pořádně zavařili a nebylo daleko k další senzaci. Kladno porazilo doma Ferencvaros vysoko 4:1 a jen díky stranickému rozhodování italského rozhodčího, který zřejmě neunesl vyřazení své Ambrosiany, nepřidali kladenští další branky a z poháru vypadli. I tak je jejich účast ve Středoevropském poháru v roce 1934 dodnes největším mezinárodním úspěchem oddílu.
Luboš Hora-Kladno