Ve Středočeském kraji v katastru Prahy -západ mezi městy Hostivice a Unhošt leží na trase staré karlovarské silnice obec Jeneč. Obcí protéká Jenečský potok,který se v sousední Hostivici vlévá do Litovického potoka/na dolním toku zvaného Šárecký potok/.
Jeneč patří k vesnicím ryze středověkého původu. V písemných pramenech je doložena poprvé již v prvních destiletích 12.století, kdy ves získal klášter v Kladrubech. O více než století později připadla část vsi jinému církevnímu majiteli a sice klášteru Křižovníků s červenou hvězdou. Ve 14. století byla ves rozdělena na několik dílů. Jeden dvůr s tvrzí vlastnila pražská měštanská rodina Planerů a dva dvory koupil samotný král Karel IV. , který je posléze daroval klášteru na Slovanech. V dalším období byly majetkové poměry kolem Jenče dost zamotané a komplikované.
Až v 17. století patřila celá ves k panství Kladno, které tehdy držel rod Ždárských ze Ždáru. Za třicetileté války však Jeneč značně utrpěla. Po válce byla Jeneč při dělení kladenského panství připojena nejdřív k Litovicím a brzy nato k Tachlovicím, přičemž toto panství vlastnili tehdy významné rody Bredů a později knížata Toskánští.
Základ půdorysu dnešní obce je pravidelná obdélníková náves , kterou prochází komunikace z Prahy do Karlových Varů. Téměř celou severní stranu návsi tvoří areál ohromného hospodářského dvora, zatímcona její jižní straně je řada pravidelně parcelovaných usedlostí. V této podobě se obec vytvořila patrně až následkem obnovy Jenče po třicetileté válce. Západně od návsi se nachází Panský rybník , v jehož okolí se v 18. a 19. století rozvinula velmi početná domkářská zástavba.
V současnédobě je nejhodnotnější památkou obce areál hospodářského dvora na severní straně návsi, jehož počátky sahají až do druhé poloviny 17. století, třebaže jeho dnešní podoba je téměř o dvě století mladší. Ze staršího období výstavby se zachoval barokní vjezdový portál. V minulosti byl součástí dvora i pivovar s charakteristickým cihelným komínem a věžovým hvozdem.
Další významnou památkou Jenče je objekt tzv.Staré pošty na jižní straně návsi. Pyšní se výraznou barokní architekturou se symetrickým průčelím, středním rizalitem, vrcholícím štítem. Budova má barokně členěné fasády a mansardovou střechu. Po levé straně budovy je symetricky řešená brána se dvěma brankami po stranách, završená krásně tvarovaným štítovým nástavcem. Nad bránou je emblém poštovní trubky a dva letopočty.
Na stejné jižní straně návsi se kromě toho dochovalo i několik zajímavých příkladů zděné lidové architektury, která je typická po bohatý venkov v nejbližším pražském okolí ve druhé polovině 18. a v 19.století. K nejvýznamnějším areálům patří usedlost s pozdně barokním domem s mansardovou střechou a symetrickým průčelím.
Další usedlost má pro změnu klasicistní jádro a dalším příkladem pozdně klasicistní až ranně elektické stavby je i další dům.
I západní část obce má několik staveb pozdně klasicistního původu s bránami. Jistý dům je zase zajjímavým příkladem stavby z období první republiky. Má dochovanou jednoduchou fasádu.
Prostředí jenečské návsi dotváří kaplička se zvoničkou. Před jižním křídlem hospodářského dvora stojí barokní výklenková kaplička. Celá jenečská náves si uchovala základní architektonické i urbanistické hodnoty.
Luboš Hora-Kladno