white

Velkomoravská říše 3. část

Kníže Svatopluk -vrcholné období Velkomoravské říše/871-894/ a konec říše na začátku 10. století.

Třetí velkomoravský kníže Svatopluk je rozporuplnou postavou. Na jedné straně se opakovaně dopustil zrady, na straně druhé právě za jeho vlády dosáhla Velká Morava největšího rozmachu i svého vrcholného období. K moci se dostal díky zradě na svém strýci Rostislavovi.

Jeho politika byla hodně výbojná, ale zároveň i úspěšná. Svatopluk uvedl do závislosti česká knížata/konkrétně prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I./, dále Lužické Srby, postupně ovládl dnes polské Krakovsko i část polského Slezska, na východě pak dnes maďarskou Panonii a dokonce získal i území daleko na východě v oblasti teprve se rozvíjející Kyjevské Rusi/dnes Ukrajina/. Dokázal vybudovat stát, který spojoval téměř všechny Slovany ve střední Evropě a svou velikostí předčil a to dost podstatně i někdejší Československo.

Stínem jeho vlády byly nejen opakované zrady, ale i vyhnání nových slovanských věrozvěstů -Metodějových žáků, ke kterému došlo po Metodějově smrti/885/.

Věrolomnost Svatopluka však brzy došla odplaty. Byl obviněn/stejně jako jeho oběť Rostislav/ ze zrady na východofranckém panovníkovi, kterému se pochopitelně nelíbil velký územní rozvoj Velkomoravské říše, zbaven vlády a uvězněn ve Franské říši. Po dobu jeho věznění se na čas chopila na Velké Moravě moci německá markrabata Vilém a Engelšak. Proti těm však velmi brzy vypuklo na Moravě silné povstání. To bylo tak mocné, že sám franský panovník požádal svého zajatce Svatopluka, aby se ujal vedení nad trestnou výpravou, která měla odpor Moravanů zlomit.

A Svatopluk přijal. A v této situaci se dopustil druhé zrady/nyní ovšem ve prospěch Velkomoravské říše/. Vedl sice trestnou výpravu Franků na Moravu, ale při první příležitosti přeběhl ke svým . Pod záminkou, že míní s Moravany vyjednávat se dostal do jejich tábora. Tam okamžitě přešel na moravskou stranu a v čele moravského vojska uštědřil armádě Franků, které ještě včera velel zdrcující porážku.

Velkomoravský kníže Svatopluk je vyobrazen i ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska.

V pověsti ,,O Svatoplukovi“ je zobrazen umírající Svatopluk, který před smrtí nechal své tři syny lámat tři pruty symbolizující svornost. Tři najednou nikdo ze tří synů nezlomil. Po jednom je snadno zlomili všichni. Je zajímavé, že pověst není daleko od skutečnosti, která po Svatoplukově smrti nastala.  Mezi jeho syny/známe jen dva Mojmíra a Svatopluka/ skutečně vznikly ostré spory o vládu nad Velkou Moravou a ty byly jednou z hlavních příčin konečného pádu evropské velmoci.

Posledním knížetem Velkomoravské říše byl oficiálně Mojmír II./894-906/. Díky nesvárům s mladším bratrem Svatoplukem odpadají od Velké Moravy postupně Čechy, Panonie, nejvýchodnější části říše. Pak vpadají do jižního sousedství Velké Moravy Maďaři.  Jedná se o další kočovný národ, který přišel do střední Evropy z oblasti Uralu. Maďaři podnikají četné nájezdy do sousedství a jsou to právě oni , kdo na počátku nového 10. století zcela rozloží Velkomoravskou říši.

Velkomoravská říše byla ve své době minimálně středoevropskou velmocí a rovnocenným partnerem východofranské říše/velkých částí dnešního  Německa a Rakouska, ale i dalších západních států/. Zároveň byla prvním společným státem bratrských národů Čechů a Slováků. Slováci pak až do roku 1918 živořili pod nadvládou Maďarů  jako takzvané Horní Uhry. Čechům se však záhy podařilo vytvořit vlastní stát pod vládou Přemyslovců.

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář