Vím to už dávno. V posledních dnech mi tuto neblahou událost připomněla nově instalovaná pamětní deska na nástupišti hlavního kladenského nádraží se jmény obětí druhého z bombardování.
K prvnímu bombardování došlo dne 12. září 1944 při přeletu amerických letadel nad Kladnem. Dvě z těchto letadel svrhla údajně jako odpověď na nesmyslnou palbu německého kulometu několik bomb na les v těsné blízkosti kladenské části Dubí, poblíž kostelíka svatého Jana Křtitele/Kostelík zde v lese stojí dodnes a stále se podle něj této lokalitě říká ,,U Jána“ ./ Problém byl v tom , že do tohoto lesa se uteklo schovat před předpokládaným náletem množství dělníků z nedaleké huti POLDI.
A výsledek amerického bombardování byl hodně smutný-Několik desítek mrtvých a raněných. Já sám jsem měl možnost jako novinář ještě osobně hovořit s pamětníky tohoto neblahého amerického náletu. A mohl jsem i po několika desetiletích od této události spatřit slzy v jejich očích. Vždyt někteří z nich v lese ,,U Jána“ ztratili své blízké.
Ke druhému bombardování Kladna americkými letadly došlo dokonce zhruba dva týdny před ukončením II.světové války v Evropě, tedy kolem 20.dubna 1945/některé historické prameny uvádějí 17.duben, jiné 19. duben./ Tentokrát si američtí letci vybrali za cíl kladenské vlakové nádraží zvané ,,Výhybka“. A výsledek ? Naprosto stejný-opět několik desítek mrtvých a raněných civilistů, kteří neměli s válkou nic společného.
Druhý americký nálet na kladenské vlakové nádraží dodnes připomínají krátery po svržených bombách, kterých lze v lese poblíž nádraží spatřit hned několik.
Nejsem samozřejmě pamětníkem těchto pochmurných událostí. Přesto si po uplynutí zhruba třičtrvtě století nemohu nepoložit otázku: ,,Jaký smysl měla tato spojenecká bombardování v době, kdy bylo už o osudu a konečném výsledku II.světové války dávno rozhodnuto? Z vojenského hlediska určitě žádný. Že by Američané už mysleli spíše na budoucnost a smysl politický a hlavně ekonomický? Pouhé dva roky po skončení války přišly Spojené státy s takzvaným Marshallovým plánem. Jeho cíl byl na první pohled šlechetný- pomoci válkou těžce poškozeným ekonomikám středoevropských států, které Američané ovšem sami do jisté míry svým bombardováním poškodili. /A to zdaleka ne jen ve městě Kladně/. Pokud ano, v případě poválečného Československa jim to nevyšlo. Československá republika Marshallův plán odmítla a na takovou ekonomickou pomoc nepřistoupila.
Obyvatelé Kladna odnesli americká bombardování minimálně několika desítkami svých mrtvých spoluobčanů.
Nově instalovaná deska na pamět těchto obětí na kladenském nádraží je tedy zcela určitě zcela na místě….
Luboš Hora-Kladno