Mé pololetní bilancování

Patřím k lidem, kteří si ustavičně dávají do budoucna nějaké plány, cíle i různá předsevzetí. Ty ze sportovní oblasti se mi kupodivu v poslední době daří nejen plnit, ale někdy i dost výrazně překračovat. Je to asi tím, že si dávám nízké cíle. Plnění mých předsevzetí a plánů zatím neokázala narušit ani má poměrně častá zranění a psychické problémy. Skoro celé loňské léto jsem měl psychické problémy a byl proto dokonce i krátkodobě hospitalizován a loni od začátku školních prázdnin do poloviny září téměř vůbec nesportoval. Pak od začátku podzimu jsem se ale do sportu vrhl s takovou intenzitou, že do konce kalendářního roku jsem svůj celoroční loňský tréninkový plán to znamená za rok 1 750 kilometrů naběhat a stejný počet kiláků najezdit na kole poměrně výrazně překročil. V obou disciplínách jsem se dostal nad dva tisíce kilometrů.

Když jsem si někdy koncem loňského prosince plánoval limity pro letošní rok 2020, vůbec jsem neměl tušení o nějaké koronavirové pandemii a opatřením s ní spojeným. Pandemie mé aktivity sice ve druhé polovině března i v první dubnové dekádě letošního roku sice dost přibrzdila, ale zastavit je nedokázala. A zatím je nedokázalo zastavit ani bolestivé zranění ramene v polovině letošního června po pádu z kola. Pro silnou bolest v rameni jsem neběhal a nejezdil na kole jen týden. Pak jsem se ,,nadopoval” čtyřstovkovým ibalginem proti bolesti a jelo se dál. Po tom týdnu nicnedělání už zase běhám i jezdím na kole. Jen s činkami to zatím nejde, protože rameno pořád dost bolí.

Ani kliky teď nedělám. Přitom jsem se v jejich počtu dostal už na číslo 150 v kuse. Ted to nejde a ruce ochabují. Hlavně ale, že mohu běhat a jezdit na kole. Limity pro letošní rok jsem si dal po loňských překonáních samozřejmě vyšší. Za tento rok musím naběhat 2 tisíce kilometrů a na kole najezdit o 500 kilometrů více tedy dva a půl tisíce. Právě začíná měsíc červenec a s ním i druhé pololetí. Jak jsem na tom po tom prvním? Především vidím že na kole jsem si těmi dvěma a půl tisíci kilometry za rok dal cíl hodně nízký. Tento počet mám najetý za poloviční dobu už teď a to jsem ještě nejezdil jak bych mohl a chtěl, kvůli koronaviru, zranění ramene i počasí, když po celé jaro dost často pršelo. Proto si přesně v polovině roku 2020 svůj limit na kole zdvojnásobuji na počet kilometrů najetých za rok na 5 tisíc. Je to hodně výrazné navýšení, ale pokud budu zdravý a nebude každou chvíli pršet je to cíl dosažitelný.

Co se týče běhu, tam to zdaleka není taková sláva. Za těch prvních 6 měsíců jsem naběhal něco přes 1 100km, což je sice více než polovina limitu, ale dopředu počítám s tím, že ted během školních prázdnin se budu věnovat hlavně kolu a naběhaných kilometrů moc přibývat nebude. V běhu budu finišovat až v posledních dvou měsících listopadu a prosinci, kdy už to nejspíš na kolo nebude. Když pak za ty dva poslední měsíce naběhám přes 600 kilometrů, jako se mi to podařilo v letošním lednu a únoru se splněním té dvoutisícovky by neměl být problém.

Mohu tedy být spokojen teď přesně v polovině roku 2020 s tím prvním půlrokem Co se týče kilometrů asi bych mohl. V cyklistice docela určitě, pokud bych opomněl ten nízký cíl ze začátku roku. Spokojen ale nejsem. Kilometrů mohlo být víc a to může být vždycky. Vymlouvat se jen na koronavirus nebo zdravotní problémy to by bylo moc snadné. Kolikrát jsem za ten první půl rok mohl naběhat víc, udělat víc kiláků na kole. Přesto jsem to neudělal. Člověk sice nikdy nemůže dosáhnout úplné dokonalosti , ale lepší může být naopak vždycky. A to platí nejen ve sportu….

Luboš Hora-Kladno