,,Aj město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat….“
Tak prorokovala kněžna Libuše budoucí slávu našeho hlavního města. Pokud je tomu skutečně tak, vyvstává zásadní otázka: Odkud tato věštecká slova Libuše pronesla? Náš nejstarší kronikář Kosmas hovoří o hradišti, které nese její jméno . Jedná se o prastaré slovanské hradiště Libušín u Kladna. Počínaje dvorním kronikářem Karla IV. Přibíkem Pulkavou z Radenína se věštecké místo mění na pražský Vyšehrad. Od Přibíka Pulkavy uvádějí Vyšehrad i následující kronikáři a ve svých ,,Starých pověstech českých“ o něm v kapitole ,,Libušina proroctví“ hovoří i Alois Jirásek. Jestliže k takovému proroctví přece jen došlo, odkud to tedy vlastně bylo? Z Libušína, nebo z Vyšehradu.? Osobně se přikláním k Libušínu a zdaleka ne jen proto, že toto malé město se nachází v mém rodném kladenském regionu. I moderní archeologové uvádějí v případě hodnověrnosti Libušiných proroctví spíše Libušín, než Vyšehrad.
V lokalitě libušínského hradiště/v době kdy ještě jako takové neexistovalo a bylo pouze slovanským kultovním místem/ byly totiž odhaleny vykopávky odpovídající době, ve které kněžna Libuše měla, nebo snad i mohla žít. Vyšehrad je mladší. Přesto jednoznačný závěr o místě , odkud Libuše svá případná proroctví/nejen o Praze/ pronášela, učinit nelze.
Jak a kdy byla tedy Praha založena? Podle Jiráskovy pověsti chvátali Libušini družiníci do míst, kam se zahleděl Libušin pohled při pronášení památného proroctví. A hle, v strahovském lese objevili muže, který tu tesal práh příštího domu, práh přeslavný, neboť díky věštbě dal jméno budoucímu městu.
Kdypak se to ale mělo přihodit? Známý falzifikátor českých dějin Václav Hájek z Libočan má okamžitě jasno.
Letopočet 723 uvádí s takovou jistotou, jakoby muže tesající práh sám spatřil na vlastní oči./Třebaže žil až o mnoho století později/ Hájkovi ovšem samozřejmě nelze věřit. V tomto případě ani jediné slovo, natož letopočet.
Jak to tedy bylo se založením Prahy doopravdy? Kdy byl založen Pražský hrad? A kdy město? Přesnou odpověd vzhledem k velké vzdálenosti doby, dát nemůžeme. Pověsti o založení Prahy jsou sice hezké, ale z hlediska hodnověrné historie ničím nepodložené. Proto klademe okamžik jejího zrodu do doby, z níž k nám doléhají hodnověrná svědectví. A ta se týkají dění na opukovém , asi nezarostlém, sluncem vypraženém místě /odtud pravděpodobně pochází jméno Praha/. Jednalo se o místo na skalnatém kopci nad levým břehem Vltavy. Z již hodnověrných historických pramenů se dozvídáme , že na hradčanském ostrohu vyrostl koncem 9. století první pražský kostelík . Stalo se tak někdy mezi lety 880-890 . Písemné prameny připisují stavbu prvnímu historicky doloženému českému knížeti Bořivojovi I. Nepatrné zbytky základů kostelíka zasvěcenému Panně-Marii byly po dlouhém a neúspěšném předchozím hledání objeveny až v roce 1950.
Zpráva v dávné minulosti napsaná byla tak ověřena zprávou z podzemního archivu archeologů.
Toto dvojí potvrzení jednoho faktu umožnuje vyvozovat úsudky další:
-
Je pravděpodobné, že kníže Bořivoj I. se přestěhoval ze svého původního sídla na Levém Hradci/součást města Roztok u Prahy/ na Pražský hrad/ve skutečnosti teprve vznikající hradiště/.
-
Je stejně pravděpodobné , že kostelík Panny Marie kázal Bořivoj I. postavit už na místě obehnaném hradbami hradiště.
-
Je pravděpodobné , že tzv. Pražský hrad /hradiště/ stál už před rokem 900.
-
Je pravděpodobné, že tehdy kromě kostelíka stály již za hradbami hradiště nejen Bořivojův knížecí příbytek, ale například i sruby pro Bořivojovu knížecí družinu ozbrojených vojáků.
-
Z toho vyplývá, že tzv. Pražský hrad vznikl z celé Prahy nejdříve a muselo to být před rokem 900. Ovšem jak hluboko před toto datum sahá jeho skutečná minulost, to zústává otevřenou otázkou.
Luboš Hora-Kladno