V padesátých letech minulého století začala velkorysá rekonstrukce Pražského hradu. V rámci tohoto státního projektu probíhal po několik desetiletí i archeologický průzkum dvaadvaceti nejstarších knížecích hrobů náležejících Přemyslovcům z prvních šesti generací počínaje Bořivojem I. a konče Břetislavem I.
Ukázalo se, že ne vždy a ne ve všem korespondují poznatky vědecké, tedy zprávy lékařů, antropologů, archeologů a dalších odborníků se zprávami ze starých kronik.
V roce 1974 byla objevena hrobka nejstaršího historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Pozůstatky knížete byly nalezeny v základech někdejší rotundy svatého Víta z časů knížete svatého Václava, tedy v podzemí stavby dávno pohlcené gotickou katedrálou.
Bořivojova manželka svatá Ludmila leží v bazilice svatého Jiří. Tam ji z Tetína, kde byla v roce 921 zavražděna roku 925 údajně nechal přenést sám kníže svatý Václav. Český král z rodu Lucemburků Václav IV. ji po několika staletích nechal přemístit do nové hrobky svaté Ludmily, kde spočívá dosud. Avšak lebka přemyslovské světice je odedávna chována zvlášt jako relikvie svatovítského pokladu. Antropologicko-lékařské ohledání jednak potvrdilo příslušnost lebky ke skeletu v hrobce, jednak došlo ke zjištění, že kněžna se dožila na tehdejší dobu vysokého věku/přes 60 let/ což je ve shodě s legendou o svaté Ludmile.
Již v roce 1950 objevili archeologové v podzemí kostelíka na Baště hrob s pozůstatky dalšího přemyslovského knížete. Zbytky stavby archeologové identifikovali jako rezidium kostela Panny Marie. Pozústatky tohoto Přemyslovce byly připsány Spytihněvovi I.
Jeho bratr Vratislav I. leží v kostele, který sám založil, ale nedostavěl-tedy v bazilice svatého Jiří. Legendy uvádějí o tomto Přemyslovci údaj, že se dožil pouhých 33 let. To se ale neshoduje s výsledky zkoumání antropologů. Vratislav zemřel nepochybně o dost starší.
Nejvíce překvapení přineslo zkoumání ostatků svatého Václava. Ten se podle výzkumu antropologů musel dožít nejméně čtyřicítky. Pokud je správné datum jeho zavraždění jako rok 935 , pak nemusel čekat na dobu plnoletosti, aby se mohl sám ujmout vlády. V roce 921 kdy nastoupil na český knížecí stolec musel být už nepochybně zcela dospělým mužem, nejméně pětadvacetiletým.
Lze potom čemu se divit, že se řada historiků snaží zpochybnit historickou pravdivost církevních legend?
Luboš Hora-Kladno