Již v třetí části popisuji do svého blogu své poznatky ze školení záchranářů ČČK.
Zlomeniny.
U zlomenin může být poškozena páteř a mícha. Při podezření na zranění páteře a míchy postižený nejeví známky dýchání, krvácí a má hnuto s krkem. Vystoupím z auta, volám sanitku, zastavím před nehodou, rozblikám auto, které nám slouží jako štít a použiji vestu a výstražný trojúhelník. Vesta by měla být v kaslíku auta. Lékárna a vesta je vedle řidiče. Zatáhnu ruční brzdu a vyřadím rychlost. Pokud rána krvácí a postižený nedýchá tak vytahuji postiženého při podezření na poškození páteře.
V autě má být krční límec, který také můžeme udělat z novin. Třeba leták z Kauflandu srolujeme a kolem krku vytvoříme improvizovaný límec. Také může jít o prokazatelné zranění neslučitelné se životem.
Při otevřené zlomenině si pacient stěžuje na bolest ruky, kdy nezvedne skleničku s vodou. Zabalíme ruku do šátku do závěsu. Pomocí zhotoveného věnečku ze šátku ošetříme ránu tak, aby nekrvácela a ruku necháme v poloze v jaké je.
Pokud jde o zlomeniny nohou tak vypodložíme kotníky a kolena a nohy svazujeme nad a pod klouby, přes kotníky a kolem kotníků, špičky jsou nahoře.
Pokud se jedná o vymknutí a vyvrtnutí tak postižené místo ochlazujeme. Omezíme pohybovou zátěž a stáhneme kotníky. Stáhneme širší části těla zápěstí, ramena a kotníky. Používáme pruban pružný hadicový obvaz. Pokud se jedná o vymknutí z kloubu, natržení svalu nebo šlachy. Vymknuté části těla nikdy se nepokoušíme dát zpátky a chladíme je. Je potřeba asistence lékaře.
Při poranění páteře s postiženým nehýbáme pokud jej transportujeme, jeden je ten, který velí a pak ti, co nesou nosítka. Hlava jde vždy napřed a nosítka první zvedá ten, kdo jde vzadu. Ten kdo jde z kopce dolů tak zvedá nosítka vpředu. Velitel je u hlavy a sleduje zraněného.
Pokud jde o poranění hlavy, tak postižený zvrací, je dezorientovaný a chce se mu spát. Je nutné jej udržovat při vědomí a pokud zvrací, tak je to jasný otřes mozku. Může se jednat o vnitřní poranění hlavy, zlomeninu spodiny lebeční a může mít monokly pod očima. Tzv. bezdůvodné černé kruhy pod očima. Při blábolení může jít o příznak vnitřního poranění. Zkusíme se postiženého zeptat, co se mu stalo. Jestli ví kolikátého je, jak se jmenuje a tak zjistíme, jak je dezorientovaný. Řekneme mu, aby zavřel oči a sáhl si na nos. Postiženého uklidňujeme, chlácholíme jej a říkáme mu všechno co mu děláme. Bojujeme tak proti šoku, komunikujeme a kryjeme ránu sterilním krilem. Dodržujeme pět T:
TEPLO, TICHO, TRANSPORT, TIŠENÍ BOLESTI a TEKUTINY.
Při zachování ticha odeženeme davy, při technoparty vypneme kravál, při teple přikryjeme postiženého dekou, z obalu od čokolády vytvoříme izotermickou fólii, která izoluje a chladí. Teplo aplikujeme ve všech zraněních jinak. Při transportu sedíme s postiženým. Při tekutinách vlhčíme postiženému rty a dáváme mu napít podle toho o jaké zranění jde. Podáváme čaj. Při tišení bolesti s postiženým si povídáme, chladíme jej obkladem, nedáváme mu žádné léky. Máme u sebe lékárničku s prášky. Ve škole by měly být karty dětí se záznamy s čím se léčí, neléčí, s veškerými léky, které berou ve škole a dává mu je učitel.