Poslední zlatou neděli jsem strávil netradičně

Zlatou nedělí je nazývána poslední neděle před vánočními svátky. Ta v právě uplynulém roce 2020 připadla na 20. prosince. Všeobecně bývá zlatá neděle spjata s největší předvánoční honičkou za vánočními dárky. Já osobně jsem ji k těmto účelům v minulosti nevyužil snad nikdy. Jednak dárky kupuji vždy raději o dost dříve a navíc ten předvánoční shon zrovna moc nemusím. Tu poslední zlatou neděli navíc měly poznamenat i přísná protikoronavirová opatření, protože toho 20. prosince byla už Česká republika znovu ve 4. stupni vládních nařízení. Jestli čeští občané zpřísněná opatření dodržovali a nevzali tento den obchody útokem nevím, protože jsem měl jiné starosti.

Potřeboval jsem zvýšit počet naběhaných kilometrů a tak jsem o zlatou neděli běžel na jedno ze svých nejoblíbenějších míst v okolí Kladna a to k lesní kapličce se studánkou s názvem Žlábek. Kaplička je zasvěcena Panně Marii a zdejší studánka prý má zázračné účinky. Od domu kde bydlím je to až ke kapličce rovných 11 kilometrů. Z domova jsem vyběhl před 9. hodinou dopoledne a ve Žlábku byl po desáté. Moc jsem se ale na tomto místě nezdržel, jen nabral do dvoulitrové pet-lahve vodu ze studánky, poseděl na lavičce u kapličky asi pět minut a už jsem mazal těch 11 kiláků zpátky. I když jsem měl v batohu na zádech plnou dvoulitrovou petku a tedy dvě kila zátěže a cesta zpět je navíc většinou do kopce, byl jsem zpátky doma krátce po půldvanácté. Splnil jsem si tím během na Žlábek a zpět hned tři cíle. Těch 22 celkem naběhaných kilometrů během nedělního dopoledne a zvýšení celkového počtu kilometrů od začátku roku 2020 bylo jen vedlejším cílem.

Důležitější cíle spočívaly v tom, že jsem mamce domů přinesl tu ,,zázračnou“ vodu a že  jsem o samotě v lesním tichu u kapličky mohl aspoň chvíli rozjímat jako umírněně věřící člověk. V neposlední řadě byl důležitý i fakt, že jsem se o zlatou neděli zcela vyhnul návštěvě přeplněných obchodů a tak nijak neriskoval nákazu koronavirem. Sám v lese u kapličky bych se nakazil asi jen velmi těžko…

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář