První obyvatelé regionu v době kamenné a tzv. eneolitu
Nejstarším již tzv. lidským obyvatelem Kladensko –slánského regionu byl pračlověk – neandrtálec. Ten sídlil v oblasti našeho regionu z geologického hlediska již v pleistocénu /starších čtvrtohorách/, z hlediska archeologického pak v nejstarší fázi starší doby kamenné- tzv. Paleolitu.
Tehdy se jednalo o pravěkého předchůdce dnešního člověka tzv. pračlověka, neboli neandrtálce. Ten byl typickým lovcem zvěře a sběračem lesních plodů. Žil v období zhruba od 80 000 let před naším letopočtem. Pračlověk používal již primitivních nástrojů jako byly kamenné sekáče, nebo drsadla Jejich úštěpky byly nalezeny v dnešním Slaném pod Slánskou horou. Právě Slánská hora byla pro neandrtálce svou polohou v krajině velmi příhodná pro trvalejší osídlení. Ze strany od středu dnešního města se strmě zdvihá, zatímco z druhé strany směrem ven z města na Prahu naopak klesá jen pozvolna. Právě na Slánské hoře patrně sídlili nejstarší předchůdci dnešního člověka v celém Kladensko-slánském regionu. Dokazují to především archeologické nálezy přímo pod Slánskou horou.
Již v nejmladší fázi starší doby kamenné a především pak ve střední době kamenné tzv. mezolitu, která se vymezuje obdobím zhruba 40 000-6 000 let před naším letopočtem se zrychlil vývoj člověka i jeho primitivní kultury a člověk již dospěl k tzv. člověku dnešního typu /Homo sapiens/. Obživu však člověk nalézal stále především v kolektivním lovu, zejména velké stádní zvěře, když v pozdním mezolitu se patrně již některá zvířata pokoušel ochočovat a chovat ve svých někdejších sídlištích. V našem regionu byly archeology odhaleny nálezy z období mezolitu opět především na Slánsku, např. v Kvíci u Slaného, Drnově, Dřínově, nebo Lukově.
Následná mladší doba kamenná – tzv. neolit se archeology a historiky vymezuje přibližně lety 6 000 – 4 300 př.n.l.. Neolit znamená snad nejvýznamnější epochu ve vývoji pravěkého lidstva vůbec. V neolitu totiž člověk přechází od původního lovu zvěře a sběru plodin definitivně k chovu zvířat a zcela nově k pěstování plodin-zejména obilovin. V tomto období tzv. mladší doby kamenné se začíná rozvíjet zemědělství. To se pak na několik tisíciletí stává hlavní výrobní činností člověka. Díky rozvoji zemědělství vznikají ale i nové dokonalejší nástroje, zakládají se trvalejší sídliště a neolit přináší postupem času ještě další závažné důsledky v tzv. neolitické revoluci. Toto období /etnicitu jednotlivých společenství ve smyslu pozdějších národů ještě nelze rozeznat/ dělí archeologie podle hmotných projevů, které se vyznačují společnými rysy na několik kultur. Kultury lineární/voluntové/, vypíchané a lengyelské keramiky zanechaly poměrně hojné památky i na území regionu. Jedná se např. o archeologické nálezy v katastrech dnešních měst Slaný a Velvary na Slánsku, ale i Unhošť, nebo Buštěhrad na Kladensku.
V dalším období tzv. eneolitu, které je jakýmsi mezičlánkem mezi dobou kamennou a dobou bronzovou /zhruba 4 300-2 300 př.n. l. člověk rozšířil chov dobytka i obdělávání půdy a pěstování plodin a zároveň začínal s pokusy metalurgické výroby z kovových prvků-především z mědi. První z eneolitických kultur je tzv. keramika nálevkovitých pohárů . V regionu bylo odhaleno sídliště u Makotřas, kde byly nalezeny zbytky žáruvzdorného kelímku a pozůstatky pecí na zpracování mědi. Další kultura tzv. badenská je na Kladensku a Slánsku doložena odhaleným sídlištěm v katastru Dřetovic a kamennou hrobkou u Velvar.
Následující kultura tzv. řivnáčská má na území Kladensko-slánského regionu zastoupení ve dvou významných sídlištích. Prvním je vrch Homolka u Stehelčevsi a druhým Čertovka u Vraného. Pozdně eneolitickými kulturami na území Kladenska jsou kultura lidu se šňůrovou keramikou/Brandýsek, Makotřasy, Stehelčeves, Třebusice/ a kultura lidu s keramikou zvoncovitých pohárů-významné pohřebiště odhaleno v katastru Brandýsku.
Text : Luboš Hora-Kladno