Život a nemoci Vincenta van Gogha – Erwin van Meekeren

Byl to jeden z největších výtvarných samouků všech dob. Snažil se malovat realisticky, nešlo mu to, ale svou urputností a houževnatostí vytvořil geniální dílo. Finančně a morálně ho podporoval bratr Theo (přežil ho o necelý rok). Za celý život prodal jediný obraz za 400 franků. Dnes se jeho obrazy draží za desítky či stovky miliónů dolarů. Žil v nepředstavitelné bídě, pil hodně alkoholu a hodně kouřil, jedl málo a většinou jednostrannou stravu. Měl zkažený chrup. Moc se nestaral o svůj zevnějšek. Se svojí konfliktní povahou se rozhádal i s těmi málo lidmi, kteří při něm stáli. Své vrcholné dílo vytvořil během pouhých čtyř let. Za tu dobu se stačil vyčerpat jak fyzicky, tak psychicky. Byl opuštěný a opuštěný, bez přátel, tragicky zemřel. Spáchal sebevraždu, postřelil se z revolveru. Je známý i tím, že si v záchvatu odřízl část svého ucha a zabalenou ji zanesl jedné prostitutce. Reprodukce jeho obrazů (vedle reprodukcí obrazů Gustava Klimta) patří celosvětově k nejprodávanějším.

Tvorba a život malíře Vincenta van Gogha neustále provokuje mnohé autory k napsání více či méně poutavých knih o tomto svérazném autorovi. Psychiatr Erwin van Meekeren napsal knihu poněkud netradiční – pojednává o životě Vincenta van Gogha, o jeho osobnosti, o jeho nemocech a snaží se vyslovit závěr, jeho psychiatrickou diagnózu. Nesnaží se o posouzení jeho díla a o uměleckohistorickou interpretaci, to přenechává jiným odborníkům.

Jakýmsi zlomovým bodem knihy je rozchod s malířem Gauguinem, při němž si van Gogh uřízl část ušního lalůčku. Autor se nejdříve zabývá obdobím, jež předcházelo této tragédii, potom popisuje rozchod a nakonec postupně a podrobně odhaluje Vincentovu osobnost a jeho postavení v životě. Van Meekeren se brání různým spekulacím, důsledně vychází z dobových pramenů, hlavně z korespondence Vincenta van Gogha se svým bratrem Theem a svými přáteli. Taktéž podrobuje analýze různé dřívější lékařské závěry a diagnózy a snaží se Vincenta diagnostikovat v jeho různých životních obdobích.

Zvláštní pozornost autor věnuje dvěma osobám, které sehrály významnou roli ve Vincentově životě – bratru Theovi a malíři Paulu Gauguinovi. Theo svého staršího bratra pravidelně finančně i morálně podporoval, věřil mu, a tím se velkou měrou zasloužil o Vincentovo dílo. Jejich korespondence, konkrétně Vincentovy dopisy Theovi a přátelům, se zachovaly a po smrti obou bratrů se o jejich publikaci zasloužila Theova manželka Jo. Geniální Vincentovy dopisy patří k vrcholu, co kdy bylo v tomto žánru napsáno. S Gauguinem chtěl Vincent založit výtvarnou kolonii, ale tento velký sen mu nevyšel. Po krátké době se Vincent zhroutil a nezdar ho velice psychicky poznamenal.

Autor knihy se podrobně věnuje i celé rodině, z níž Vincent vyšel, jednotlivým jejím členům i celkové rodinné atmosféře. Popisuje i dobu, kdy Vincent žil, dobové zvyklosti a tehdejší pokroky v medicíně, zabývá se i psychiatrickými nemocemi a jejich léčbou, či spíše jejich neléčbou. Popisuje i dost smutné životní konce většiny Vincentových sourozenců. Velice zajímavé jsou rozbory malířových sociálních vztahů (sám Vincent dospěl k závěru, že má se vztahy problémy) s rodiči, s bratrem Theem, s ostatními sourozenci, se zaměstnavateli a přáteli, se ženami.

V roce 1880 se Vincent rozhodl, tehdy dvacetisedmiletý, že se bude věnovat malířství. Do konce života mu zbývalo deset let. Autor knihy podrobně sleduje Vincentovo putování za tímto svým snem. Například se dovídáme, že Theovy měsíční finanční zásilky nestačí a Vincent, aby mohl hodně a urputně pracovat, pije spoustu kávy, a aby zahnal hlad, hodně kouří. Objevují se mu žaludeční potíže a kazí se mu zuby.

Po rozchodu s Gauguinem dochází u Vincenta k pěti velkým krizím, které autor knihy podrobně popisuje, jakož i putování po psychiatrických léčebnách. Zakončuje je rozborem o dobrovolně zvolené smrti (27. července 1890 si Vincent prostřelil hrudník pistolí). K diagnóze hraniční poruchy autor knihy v závěru dochází k další diagnóze, která byla způsobena přetížením nebo zasažením mozku, jež bylo u Vincenta způsobeno chronickou podvýživou, intoxikací a duševním a tělesným vyčerpáním. Dále se van Meekeren zabývá dalšími diagnostickými úvahami a na závěr následuje malý a krátký přehled tvrzení a diagnóz s nepatrnou pravděpodobností.

Kniha je velice zajímavá, ale při prvním čtení jsem se v ní ztrácel. Při druhé četbě jsem se průběžně orientoval v jejím obsahu, což mi nesmírně pomohlo. Autor rozčlenil knihu poněkud komplikovaně. Jednak se pokaždé věnuje úzkému tématu, a to popisuje vždy nanovo od Vincentova mládí až po jeho skon, jednak si libuje v používání různých shrnutí a závěrů, někdy i těsně za sebou, takže můžeme ztratit orientaci, nehledě na to, že ve shrnutích se neobjevuje pouze jen již řečené, ale přinášejí i nové poznatky. Ale jak jsem již uvedl, při současném nahlížení do obsahu co k čemu patří, se už v knize neztratíme. Knihu vřele doporučuji každému zájemci o život a dílo malíře Vincenta van Gogha. Bohužel nakladatelství zakázalo cokoliv z knihy publikovat, takže nepřipojuji žádné ukázky.

………………………………………………………………………………………………………………….
Erwin van Meekeren: Život a nemoci Vincenta van Gogha; Vydalo: nakladatelství Galén; Přeložila: Petra Schürová; Recenzoval: prof. MUDr. Petr Zvolský, DrSc.; Počet stran: 204; Rok vydání: 2012