Založení Karlovy univerzity
V době nástupu Karla IV. do funkcí českého krále i římského císaře existovala takzvaná vysoká učení, neboli university pouze v západní Evropě a jihoevropské Itálii, zatímco v severní, střední a východní Evropě tato učení chyběla.
Vše se změnilo dekretem Karla IV. ze 7. DUBNA ROKU 1348, kdy bylo vysoké učení založeno i v Praze jako Karlova universita. Zakládací listina, kterou bylo v Praze zřízeno takzvané ,,studium generale“, sama o sobě ještě univerzitu nevytvořila. Čin tak mimořádně významného kulturního významu byl ve skutečnosti dlouhodobým procesem. O zřízení university v Praze jednal již o něco dříve první český arcibiskup Arnošt z Pardubic s avignonským papežem. /V té době byl zatím jediný papež, který však nesídlil v Římě, ale ve francouzském Avignonu/. I když Karel zakládal pražskou universitu jako instituci českou a nikoli říšskou, zůstává faktem , že od jejího vzniku na ni studovali především cizinci. Universita byla česká jen místem působnosti, vyučovacím jazykem byla zpočátku pouze latina a studovali na ní příslušníci různých zemí Evropy. Čeští studenti byli zpočátku jasně v menšině. Zpočátku neměla pražská universita ani svou vlastní budovu , přednášelo se na různých místech kde se dalo / například I v soukromých bytech mistrů/ a počátky pražského vysokého učení byly zejména po materiální stránce složité. Chyběly učebny, nebyly finance na pokrytí platů přednášejících Mistrů, mnozí studenti živořili o časté nouzi a hladu. Teprve roku 1366 vydal Karel zakládací listinu Karolina, první univerzitní koleje a situace se poněkud zlepšila. Studenti i mistři tvořili nedílnou obec-prostě universitu. Byli společenstvím nikoli jen díky akademickým privilegiím a imunitám, ale také zásluhou těsného vzájemného soužití.
Samotné Karolinum je sice dnes známým pojmem , ale v Karlově době nešlo o budovu dnešního Karolina
na Starém Městě pražském. Původně se totiž Karlova kolej nacházela v domě Žida Lazara u Mikulášského chrámu. Pak se rozrostla o další nemovitosti na Starém Městě I Malé Straně. Do paláce Jana Rotleva -Karolina současnosti , byla přenesena až po Karlově smrti v roce 1383.
Luboš Hora-Kladno