Luboš Hora 
Jak již bylo uvedeno od začátku července 1421 byl Jan Želivský /snad ještě s Janem Hvězdou z Vícemilic, který se těšil přezdívce ,,Bzdinka”/ v podstatě nejmocnějším mužem v Praze, které svým způsobem vládla pražská chudina. Želivský v Praze nastolil vládu pevné ruky a vnutil oběma pražským městům jakousi vojenskou diktaturu. Žel nový autoritativní režim ztratil … Číst dál
Nepřemožitelný vojevůdce v polovině roku 1421 oslepl. Ve skutečnosti podle výzkumů jeho dochované hlavy antropology údajně na druhé poraněné oko viděl aspoň v základních obrysech. Teď, když je Žižka slepý, nebude problém ty kacíře zcela vyhladit. Takhle asi uvažovali Zikmund s papežem, když vyhlašovali druhou křížovou výpravu na přelomu léta a podzimu 1421. Krátce před … Číst dál
Na jaře roku 1421 podnikly Žižkovy táborské oddíly posíleny pražany výpad na východ Čech a obsadily celou řadu tamějších měst , hradů I tvrzí. Pražané si ve východních Čechách začali pomalu vytvářet svůj Pražský městský svaz, který se brzy ukázal být jakýmsi protipólem Táborského městského svazu. Samotný Žižka si zase na severu Čech poblíž Litoměřic … Číst dál
Začal rok 1421. Téměř celý se nesl především ve jménu boje realisticky smýšlejících husitů s tzv. Pikarty. Název Pikarti je odvozen podle francouzského kraje Pikardie, kde rovněž povstala chudina po vzoru husitů proti svým pánům/. Čeští Pikarti byli ultralevicovou sektou s bludnými a jednotu ohrožujícími názory, propagujícími anarchistickou svobodu ve výkladu Bible. V čele Pikartů … Číst dál
Po definitivní porážce první křížové výpravy v bitvě pod Vyšehradem začalo velmi brzy docházet k prvním rozporům uvnitř celé husitské ideologie. Existence beztřídní společnosti se ukázala neuskutečnitelným ideálem a to již na konci slavného roku 1420. Ožily nedávné spory mezi radikály a umírněnými a vytvořily se I spory nové. Přímo v Táboře se konstituovala ultraradikální … Číst dál
Husité dne 14. července na Vítkově sice jednoznačně zvítězili, ale jejich vítězství nebylo úplné, protože na prakticky nedobytném Vyšehradě zůstala vojenská posádka věrná Zikmundovi. A nepřáteli držený Vyšehrad byl pro husity o to nebezpečnější, že se z něho dala ostřelovat Praha. Proto pro úplné a definitivní vítězství bylo třeba Vyšehrad dobýt a obsadit. Problém byl … Číst dál
Po celý květen a červen se před Prahou odehrávaly menší I větší šarvátky. S rozhodujícím úderem však Zikmund otálel, protože ještě čekal na příchod dalších posil ze západu. Kruh obklíčení kolem Prahy /s výjimkou Vítkova na východní straně/ se uzavřel na samém konci června. Aby byl kruh obklíčení uzavřen zcela bylo nutno dobýt Vítkov, kde … Číst dál
V době kdy v Táboře začaly vznikat první stavby vyhlásil král Zikmund po dohodě s papežem proti Čechům křížovou výpravu. Mezi umírněnými kališníky zavládl dokonalý zmatek, zvláště poté co Zikmund důsledně odmítl uznat I jejich nejmírnější požadavky jako bylo například uznání přijímání pod obojí. Pražské měšťanstvo i větší část husitské šlechty se nakonec rozhodly pro … Číst dál
Pozdější slavné husitské středisko Tábor mělo svůj prvopočátek jinde, byt to bylo v blízkém sousedství. Již ke konci února 1420 se jihočeští kališníci rázným útokem zmocnili města Sezimova Ústí. A právě tady vznikl ,,první” Tábor. Měl však závažnou vadu. Nedal se dobře bránit. To okamžitě poznal Jan Žižka, když do Sezimova Ústí den po vítězné … Číst dál
Radikální husité táhnou od Plzně směrem k Sezimovu Ústí. Jsou jich zhruba čtyři stovky/ovšem včetně žen a dětí/. V husitském houfci je i Jan Žižka, ale zatím mu ještě nevelí. V čele výpravy je jistý Břeněk Švihovský z Rýzmburka. Houfec pronásleduje Bohuslav ze Švamberka se železnými po zuby ozbrojenými jezdci. Je 25. březen roku 1420 … Číst dál