Začátkem července slavíme dva státní svátky. Konkrétně to je 5.7.- příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu /863/ a 6.7.- upálení mistra Jana Husa/1415/. Tyhle svátky zná prakticky každý, protože se jedná o dny pracovního volna. Zdaleka ne všichni však vědí, že i den těmto svátkům bezprostředně předcházející, je pro věřící občany svátkem. 4. červenec je totiž každoročně církevním svátkem svatého Prokopa. Kdo ale vůbec byl svatý Prokop? Na to by dnes byl asi schopen odpovědět málokdo. Dejme tedy nejprve slovo legendě o svatém Prokopu, která patří k našim nejstarším literárním památkám.
Luboš Hora
Víme jak vypadal jeden z našich největších básníků?
,,Dalekáť cesta má, marné volání.“
Těchto pár výše uvedených slov jako-by vystihovalo celý nedlouhý život jednoho z našich největších básníků všech dob-Karla Hynka Máchu¨. Však jsou také vyryta na pomníku jeho vyšehradského hrobu. Ač byl Mácha velmi talentovaným i schopným básníkem i prozaikem, ač dokončil vysokoškolská studia, když vystudoval práva, ač byl člověkem pohledným a dobře urostlým, nikdy nenalezl v osobním životě štěstí a osobní spokojenost. On ho ani nalézt nemohl, protože on hledal svůj vysněný ideál a ten byl v praktickém životě nedosažitelný.
Ajurvéda
Všeobjímající a chápající určení Ajurvédy vzniklo v Indii. Jeho myšlenky se šířily a ovlivnily i čínskou a řeckou antickou filozofii, jejíž součástí byly i systémy starající se o lidské zdraví a léčení nemocí. Ty se -jako mnohá antická medicínská učení opírala o celostní princip léčení organizmu jako celku. Cílem Ajurvédy je posilovat obranné schopnosti organizmu a upevňovat rovnováhu mezi tělesnou a duševní stránkou člověka.
Vánoce a televize
Vánoce a televize. Pro drtivou většinu lidí nerozlučitelné spojení. Pohodlně se usadit v křesle, při ruce spousty nejvybranějších lahůdek, především samozřejmě vánoční cukroví, nesmí chybět nějaký ten alkohol a většinu dne strávit před televizní obrazovkou, tedy pokud zrovna nepřijde nějaká ta návštěva. Asi takhle si představuje většina lidí ideální vánoce. Co na tom, že přibude nějaké to kilo na váze. I to přece k tradici vánočních svátků patří.
Svatý Václav
O českém knížeti svatém Václavu /vládl údajně v letech 923-935/ byly napsány desítky knih. Přitom neexistuje nikdo, kdo by s jistotou znal byt jen dílčí fakta z jeho života ať už soukromého, nebo politického.
Václav! Není pochyb-existoval! Známe dokonce velké množství detailů z jeho života.
Ovšem. Prakticky všechny pocházejí pouze z církevních textů-tzv. legend. To jsou však fakta idealizovaná církví a nedoložená skutečnou historií.
Problematické otázky českých dějin 41
Rudolf II.- renesanční císař hvězdářů, alchymistů, rabínů i šarlatánů a málo schopný vladař
Na přelomu 16. a 17. století se Praha podruhé a naposledy stala sídlem západního císařství. Pod skvostným povrchem rudolfínské doby však již klíčily konflikty, jejichž řešení bylo nad síly podivínského císaře a které nutně musely nedlouho po jeho smrti vyústit ve velkou katastrofu zvanou Třicetiletá válka.
První historicky doložení Přemyslovci
Přemysl-oráč bájný zakladatel první české vládnoucí dynastie. Jeho nástupci, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Jedná se vesměs o bájná knížata, známá především z Jiráskových ,,Starých pověstí českých „. Ve skutečnosti nic hodnověrného o nich nevíme. Už náš nejstarší kronikář Kosmas těmito postavami údajných českých knížat vyplnil dobu od konce Sámovy říše/kolem roku 660/ do zhruba druhé poloviny 9. století. Jedná se o časový prostor téměř dvou set let. O této době nemáme s výjimkou neúspěšného nájezdu Franků na Čechy/začátek 9. století/ a počátků Velkomoravské říše /první třetina 9.století/ žádné hodnověrné zprávy od našich ani cizích kronikářů.
Po stopách Jana Žižky 4
Žižka na počátku husitské revoluce a jeho první vojenské triumfy
Za oficiální počátek husitské revoluce se považuje 30. červenec roku 1419. Toho dne došlo k takzvané první pražské defenestraci, kdy vzbouření pražští radikálové vyházeli z oken Novoměstské radnice místní konšely a ti, pokud pád vůbec přežili, byli dole na ulici ubiti. Vzbouřený dav lidu sice před radnici vedl lidový kazatel Jan Želivský, ale ve chvíli útoku převzal velení patrně vojensky zkušený Jan Žižka.
Ohlédnutí za svou novinářskou činností 2
Když mi někdy snad ještě v minulém tisíciletí vyšel v dnes už neexistujícím Kladenském expresu můj vůbec první článek s názvem ,,Jak Meazza na Kloze nestačil“ jako vzpomínka na slavnou historii kladenského fotbalu, neměl jsem nejmenší tušení, že se ,,novinařina“ stane nakonec ne mým pouhým koníčkem, ale svým způsobem i prostředkem obživy a zaměstnáním.
Ohlédnutí za svou novinářskou činností 1. část
Konec roku znamená pro hodně lidí čas bilancování právě uplynulého období. Co se v právě uplynulém roce komu podařilo a co naopak ne. Pro mě samotného se takové bilancování stalo už tradicí. Už celá léta pravidelně bilancuji své fyzické výkony, což u mě znamená především kolik jsem v tom posledním roce naběhal kilometrů a kolik jich najezdil na kole. Do nového roku si dávám docela náročné mety, konkrétně najezdit přes 5 tisíc kilometrů na kole a k tomu naběhat přes 2 tisíce kilometrů. Tyto mety pak většinou splním a pak vždy mám dobrý vnitřní pocit.