Pokusme se nastínit , jak se lidem žilo za vlády Lucemburků. Na tuto otázku lze jen velmi těžko odpovědět nějak konkrétně a pokud možno co nejpřesněji. Chybí totiž dostatek srovnatelných údajů. Přesto se na ni pokusíme alespoň konkrétněji odpovědět.
Začněme penězi , přejděme ke mzdám a dávkám a skončíme u něčeho, čemu bychom dnes řekli ,,spotřební koš“. Za vlády Lucemburků se v Čechách platilo grošovou měnou. Český groš byl mimochodem velmi kvalitním penízem , vyhledávaným tehdy mimimálně v celé střední Evropě, zejména v sousedním Polsku. Sám vážil český stříbrný groš necelé 4 gramy. Z jedné pražské hřivny stříbra se razilo 64 grošů. Penězi nižší hodnoty byly takzvané parvy. Dvanáct parvů tvořilo jeden groš.
V roce 1325 začal Jan Lucemburský razit také zlaté dukáty, ale to pouze sporadicky a v běžném životě se
s jimy prakticky neplatilo.
A jaké byly tehdy mzdy? Běžná odměna nekvalifikovaného pracovníka se pohybovala mezi jedním až dvěma groši za den. Pracovalo se ovšem déle než 8 hodin jako dnes a nádeníci navíc za mnohem těžších pracovních podmínek. Na některých panstvích se ke grošům přidávala i strava/ovšem nepříliš kvalitní a dostatečná/. Kvalifikovaný zednický mistr dostával za den až 5 grošů.
Za získané peníze si však nemohli poddaní jen nakupovat ale i povinně odvádět poddanské dávky. Přitom odváděné poddanské dávky, splácené v pololetních lhůtách byly kolísavé a pohybovaly se hlavně podle úrodnosti půdy . Platilo se mezi 50-60 groši z jednoho lánu pozemků. Lán znamenal nejednotnou mírovou jednotku, mohl být tedy různě veliký ale přibližně představoval asi devítihektarové pole. A 60 grošů odváděných zemědělcem pololetně nebylo tehdy zrovna málo. Udělejte si sami obrázek zda bylo
v lucembursských časech v Čechách draho nebo lacino.
Luboš Hora-Kladno