Lucemburkové 22

Václavovy problémy v českém království v 90. letech 14. století

Z pozice římského císaře byl Václav IV. na samém začátku 15. století tedy sesazen. Nemalé problémy měl však i jako král v českém království. Zárodky příštích konfliktů bujely i mezi nejbližšími příbuznými. Václav měl smůlu i na polovlastního bratra Zikmunda i bratrance Jošta a Prokopa, kteří se rvali o vládu na Moravě. Zpočátku to byl zejména bratranec Jošt, který jako věkově starší žárlivě prahl po českém trůnu. Později se přidal i věkově mladší bratr Zikmund. Zikmundovi přitom Václav zpočátku usilovně pomáhal k získání uherské koruny, kterou Zikmund nakonec ještě koncem 14. století také získal. Místo vděku však Zikmund Václavovi později oplatil hned několikanásobnou zradou a dokonce i vězněním. Ale nepředbíhejme. Problémy v českém království měl Václav i s vysokou šlechtou a katolickou církví. Známý je případ umučení Johánka z Pomuku , který byl o několik století později svatořečen jako svatý Jan Nepomucký. Hlavní postavou krutého umučení, byt se ho sám osobně zúčastnil ale není král Václav IV. , ale tehdejší arcibiskup Jan z Jenštejna-původně Václavův přítel ale poté jeden z nejzarytějších nepřátel. Zaryté nepřátelství krále Václava a arcibiskupa Jana z Jenštejna odnesl ten třetí a to byl právě Johánek z Pomuku/generální vikář arcibiskupa/, který byl na příkaz krále krutě umučen. Stalo se tak roku 1393. V témže roce se kdosi pokusil českého krále Václava otrávit. Václav však jen tak tak přežil.

Již v první polovině devadesátých let 14. století proti králi Václavovi IV. vystoupila i vysoká česká šlechta, která velice nelibě nesla, že král jí příliš nepřeje a dává přednost šlechtě nižší i neurozeným měštanům, mezi kterými měl své oblíbence-takzvané milce.

Psal se rok 1394 a český stát byl v hluboké všeobecné krizi. Král Václav měl v tomto roce i v českém království velké množství nepřátel. Svou malátnou a náladobou politikou bez nějaké větší koncepce proti sobě popudil nejen vlastní příbuzné, katolickou církev , ale I vysokou českou šlechtu.

A právě v tomto roce 1394 se to stalo! Král byl zajat vysokou českou šlechtou ve své královské rezidenci u Berouna. Zpočátku byl vězněn na Pražském hradě později na jihočeských šlechtických hradech. V pozadí tohoto panského spiknutí stál králův bratranec Jošt, který toužil po královské koruně a spojil se s nespokojenou vysokou šlechtou. Václav byl sice ještě téhož roku ze zajetí osvobozen svým méně známým druhým polovlastním bratrem Janem Zhořeleckým ale v českém království poté vypukla drobná domácí občanská válka, která zemi sužovala téměř deset let. Byla to válka o moc mezi králem a vysokou českou šlechtou, která se domáhala větších pravomocí při rozhodování o státních záležitostech I stále většího majetku.

Napsat komentář