Václavova podpora Dekretu kutnohorského
Zastavme se nyní na Pražské univerzitě v letech 1408 a 1409 Tam mají zatím převahu cizinci/především Němci/ nad Čechy a to jak mezi přednášejícími Mistry, tak mezi studenty. Cizince od Čechů odděluje problém zvaný ,,viklefisus“. Pokusme se ho nyní stručně vysvětlit. Pojem ,,viklefismus“ pochází od anglického církevního reformátora 14. století Johna Viclefa. Byl Mistrem na oxfordské univerzitě a především ostrým kritikem zesvětštělé a hříšné církve. A Mistr Jan Hus, stejně jako řada českých mistrů i studentů jsou jeho názory/především tím že církev má být chudá a žít vzorně bez hříchů/ očarováni. Ne tak cizinci. Ti považují Viclefovy názory za hříšné bludy. Staré hádky mezi konzervativními německými mistry a českými učenci okouzlenými Viclefem přerostly již v roce 1408 do zásadního náboženského i národnostního konfliktu mezi německým a českým univerzitním živlem. Zatím mají převahu Němci, silně podporovaí římským papežem.
V létě roku 1408 začíná ostrý útok německých konzervativců proti českým viklefistům a nepřímo i proti tomu hlavnímu zastánci Viclefa Mistru Janu Husovi. Arcibiskup Zbyněk Zajíc i český král Václav IV. se zmítají uprostřed rozporů. Oba nechtějí českým viklefistům a tím méně Husovi ublížit. Ale také se nechtějí dostat do problémů se Římem a papežem. Jak takovou situaci řešit? Arcibiskup Zbyněk Zajíc jde na to zpočátku chytře. Vydává veřejné osvědčení, že přes bedlivé prozkoumání nenalezl v pražské diecézi žádné bludy ani kacířství. Žel zanedlouho bude zcela opačného mínění.
V říjnu téhož roku se problém viklefizmu zostřuje. Král, arcibiskup a univerzita dostávají pozvání na církevní koncil v italské Pise. Má se konnat na jaře následujícího roku 1409. Král Václav do Pisy oznamuje: ,,Češi na koncil přijedou , jestliže sněm uzná jeho nároky na římský trůn“. Arcibiskup, který byl dosud spojencem krále má však ze Říma a papeže strach a podvoluje se mu. Dosavadní spojenectví krále a arcibiskupa Zajíce je u konce. Václav římského papeže příliš neuznává. Univerzitní Němci stojí za arcibiskupem, Češi za králem Václavem.
Začíná rok 1409. Spory mezi Čechy a Němci na Pražské univerzitě vrcholí. Dřívější neshody v otázkách teologických i politických přerostly v zásadní zápas ve kterém zřetelně vyniká národnostní podtext.
Král Václav právě pobývá v Kutné Hoře. Už mu došla trpělivost. Potřebuje aby za ním stála Pražská univerzita proti papeži. A pak ve svém pověstném hněvu podepíše v lednu 1409 mandát převratného významu-slavný Dekret kutnohorský. Co tento dekret na univerzitě změnil. Zcela obrátil poměr sil. Přiřkl do budoucna a s okamžitou platností tři hlasy Čechům a jediný Němcům. /Dosud to bylo zcela opačně/. Němečtí mistři i studenti po podepsání Dekretu kutnohorského začli hromadně opouštět Prahu. /Jen at jdou!/
Podepsání Dekretu kutnohorského je patrně nejvýznamnější i nejprospěšnější králův čin pro český národ během celé dlouhé vlády Václava IV. V dějinách celé naší kultury znamená významný předěl.
Co napsat závěrem? Díky králi Václave. At už byla tvoje vláda v Čechách jakákoli za podepsání Dekretu kutnohorského díky….