Zikmund Lucemburský /1436-1437/
Zikmund Lucemburský, syn krále Karla IV. a polovlastní bratr předchozího krále Václava IV. nebyl v Čechách nikdy oblíben. Brojili proti němu především radikální kališníci. Dostalo se mu pro jeho prohnanost, lstivostt i časté intriky neblahé přezdívky ,,šelma ryšavá“. Od roku 1387 byl nejprve králem uherským, později i císařem římským a toužil i po české koruně. Tu nakonec sice získal, ale až jako stařec a v českém království vládl jen o něco déle než pouhý rok od srpna 1436 do listopadu1437.
Zikmund se sice /pouze svými přívrženci/ nechal korunovat za českého krále již krátce po bitvě na Vítkově v létě 1420, ale protože ho většina národa neuznávala a navíc byl na Čáslavském sněmu koncem jara 1421 sesazen i oficiálně, ujal se vlády v českém království vlastně až v srpnu 1436.
Po většinu své vlády v Uhrách měl problémy s nájezdy Turků z Balkánu a z Čech ho vyhnala husitská revoluce.
Než se stal českým králem musel naslibovat co se dalo a podniknout řadu proradných intrik. Žel pravicoví čeští předáci mu před nasazením královské koruny ustupovali krok za krokem. Nakonec si Češi před jeho přijetím za krále vymohli jen přijímání pod obojí a tím i svůj znak kalicha a uznání kněze Jana Rokycany za českého arcibiskupa./Řím ho v této funkci neuznal nikdy./ Proradný a lstivý Zikmund obojí slíbil, i když už předem kalkuloval s tím, že tyto sliby plnit nebude. Teprve potom usedl na český trůn. Jeho krátká vláda v českém království byla plná reakční a rekatolizační politiky. Zikmund měl sice v Čechách velké plány, ale zradila ho jeho proradnost a nakonec i chatrné zdraví starce.
Zikmund začal svou vládu v Čechách pěkně zostra, dané sliby neplnil a proto se téměř okamžitě proti němu zdvihl odpor především radikálů v čele s někdejším husitským hejtmanem Janem Roháčem z Dubé. Zikmund sice ještě stačil Roháče umlčet a poté popravit, ale dále už se mu dojít nepodařilo. K radikálům se v odporu přidávali i další a vše došlo tak daleko, že již smrtelně nemocný Zikmund Lucemburský musel po pouhém roce vlády z Čech doslova prchat do Uher. Dorazit tam se mu ale už nepodařilo. Na cestě do uherského království dne 19. prosince roku 1437 zemřel v moravském Znojmě. Po něm nastoupil na český trůn jeho zet Albrecht Rakouský/Zikmund neměl legitimního syna, pouze dceru Alžbětu, kterou si Albrecht vzal za ženu./ Ale ani on se na českém trůnu dlouho neohřál , když zemřel na podzim roku 1439 a to ještě před narozením svého syna a pozdějšího českého krále Ladislava Pohrobka. Po jeho smrti nastalo v českém království opět více než desetileté období bezkráloví…..